Smrt v plamenech

Dvacátý osmý díl sepsaný na téma Loňské sněhy.

*

Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely.

„Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois, „ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“

Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce.
Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku.
V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležící na kraji stolu.

Společně vyběhli do noci, utíkajíce před požárem, který vstoupil do města s křesťany.
Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městě.
Čas neúprosně utíkal.
Minulost umírala v plamenech.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.