Dvanácté okénko: Adventní vrba

Dnešní okénko adventního kalendáře přináší hravou básničku, akrostich, od vrchní slečny žáby, Barbary Arianne Lecter. Dívejte se pozorně, ať Vám neunikne žádné poselství… * Vločky z nebe pomalu slétají, roztančí se na promrzlé zemi, ba i rampouchy na stromech zpívají: adventní nastává čas! Až zvonek se rozezní, doběhneme ke stromečku, vezmeme si od Fleutýny pár epesních dárečků. Pak nový rok zaklepe na dveře, těkáme očima, kdopak je otevře, na nebi ohňostroj vykreslí barvy i tvary! A zas další rok bude ten tam. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/12/2018 | Z adventního kalendáře, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Rozloučení

Třicátý druhý díl, ve kterém dojde k odhalení názvu města, sepsaný na téma Jen ať ti to nezůstane. * První hodlal projít Alois. Otočil se k chlapci a poplácal ho po rameni. Pak podal ruku Vypravěči. S úsměvem se vrátil do své doby. Než se průchod uzavřel, všiml si Vypravěč, jak naskakuje na bicykl značky Tripol Hering. „Teď jsi na řadě ty,“ pronesl Vypravěč, klekl si a pevně sevřel chlapce do náručí. „Děkuji za pomoc.“ „Stejně jsem byl na obtíž,“ prohlásil chlapec. „Slibte mi něco,“ zašeptal. Vypravěč ho pobídl, ať pokračuje. „Je to váš bratr. Zachraňte ho. Jinak vám zůstanou jen výčitky.“ „Pokusím se. Když mi řekneš své jméno,“ usmál se Vypravěč. „Jan Rokycana,“ odpověděl chlapec a prošel branou. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/12/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů