Naděje
Z pera Princess Star. -*- Z Prasinek obě dívky odcházely velice smutné. Aby oběma zlepšila náladu, rozhodla se Abiha, že dnes Betty seznámí s Eduardem. Naskytla se k tomu vhodná příležitost, když se procházely Příčnou ulicí, kde hledaly dárek pro madam Rosmertu, který by jí udělal radost. Eduarda potkaly, když vycházel z obchodu Prvotřídní potřeby pro famfrpál. „ Ahoj Edo,“ pozdravila ho Abiha. „Jé ahoj! Co vy tady?“ odpověděl na pozdrav a zadíval se na Betty. „Ty jsi ta holka s rozepnutou brašnou, viď?“ usmál se. „Eduard – Betty,“ nelenila Abiha. „Moc mne těší. Zrovna se chystám do Krucánků a Kaňourů, přidáte se?“ Betty pociťovala velkou...
Pýcha
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- „Tolik zlatonek jako já nechytil nikdo. První jsem chytil už ve škole proti Zmijozelu. Prohrávali jsme o sto čtyřicet bodů, vyhráli jsme o deset. Po skončení školy jsem se profesionalizoval. V lize jsem pochytal zlatonek nepočítaně. Dostal jsem se do reprezentace a dotáhl svůj tým až do finále mistrovství světa.“ „Jenže v něm jste, jako ve všech důležitých zápasech, selhal. Nikdy jste žádnou soutěž nevyhrál. Nyní jste frajersky mával své přítelkyni do hlediště, zatímco chytač soupeře chytil zlatonku.“ „Ten chytil ve srovnání se mnou sotva polovinu zlatonek. Na nás výjimečné se nemůžete dívat jako na sebe či jiné obyčejné...
Naděje
Z pera Mintaky Orionis. -*- To ke mně jednou přišla na karty taková nóbl paní. A že nemůže mít děti. Potok slz mi tam prolila. Ptala se na maminku na zdraví. Tam to nevypadalo dobře. To jsem jí citlivě sdělila. Jenom kejvala hlavou a brečela. A pak se vodvážila zeptat na dítě. Jestli není aspoň malinkatá šance. Říkám jí, ať si sejme. A vyšla Naděje. Tak jsem si ji okem prohlídla a říkám jí, jak si je tak jistá, že už není v očekávání. Neřekla nic, jen zbledla. Rychle zaplatila a vodešla. Za devět měsíců jsem vod ní dostala fotku mimina. Jo, pane, karty...