Cudnost
Z pera Nebelbracha Mechachy -*- „Nebuď taková upjatá, žijeme ve dvacátém prvém století. Máš mě vůbec ráda?“ „A ty mě?“ odpověděla a smutně se na něj podívala. Pak mu dala sbohem. „Chlapi, tak tuhle sázku jsem prohrál. Jana je prostě neprůstřelná. Kdo je na řadě? Vendo, kterou si vezmeš na mušku ty?“ „Jano, já jsem taková kráva. Proč nejsem jako ty?“ „Mělas Vendu moc ráda.“ „To ty Romana taky. Jaks poznala, že to nemyslí vážně?“ „Nepoznala, jen jsem hrála na jistotu.“ „Co kdyby to myslel vážně a kvůli tomu se s tebou rozešel?“ „Kdyby to myslel vážně, tak by se kvůli tomu se mnou...
Střídmost – Krása Vánoc
Adventní stoslůvka z pera Indris Elwinor. -*- Před jedním z domů stavěl chlapec sněhuláka. Zrovna se snažil umístit jednu z koulí na vršek sněhové postavy, když ztratil rovnováhu a svalil se na zem. Když se zvedl, uviděl smějící se Anežku. „Nechceš mi raději pomoct?“ „Ne. Musím napsat dopis Ježíškovi. Určitě mi donese spoustu hraček.“ Chlapec trochu posmutněl. On vždy dostal jen jednu hračku. Ale přesto měl štěstí, protože byli na Štědrý den všichni spolu. Stůl měli sice malý, ale na něm krásný betlém, který vyřezal tatínek. A maminčina polévka byla lepší než drahocenná pečeně. Protože byla uvařená z lásky. Nevyměnil by svou rodinu za všechny hračky...
Statečnost
Z pera Mintaky Orionis -*- Táta byl velkej zbabělec. Vo mou výchovu se vůbec nestaral, všechno měla na hrbu máma. Mě i bráchu. Ale jedno mu nemůžu upřít. Byl statečnej. Když už to s ním šlo fakt hodně z kopce a nevěděl, co je realita a co alkoholický vopojení, tak se šel léčit. Ze dne na den se rozhod a šel. Dal to. Za tři měsíce se vrátil úplně jinej člověk. Nevím, kde se v něm ta síla vzala. Ale jednoho dne ji objevil. Pak se nám omluvil. Brečel u toho. To od něj bylo to nejstatečnější. Ty slzy. Poprvé se před náma nebál...