Jarní žalozpěv

Slečna Blackwood si pro vás připravila další smutnou báseň. Ale slíbila nám, že se pokusí sepsat i něco veselého. My ji jménem čítárny přejeme mnoho inspirace a vám příjemné čtení. -*- Hle den se míjí se dnem, jen tak si plyne čas, rychleji než květy vadnem, život pomalu dohasíná v nás. Jaro je píseň, o životě pěji, život je trýzeň, proč se ty hrozné věci dějí? Zpívám tu píseň o životě, o životě jako o jaru, o tom, že žila jsem jak kůl v plotě, kdo ví co bude až dopěju… Tuším, že až dozpívám svou píseň, stejně jako skončí můj smutný zpěv skončí i má dlouhá trýzeň a člověk, básník, leží zde mrtev. Smutek v očích. Jeden pohled do tvých očí, svět se se mnou náhle točí. Nic ti ale nevyjevím, v noci pláču, bdím a nespím, pláč pak přejde...