Zimní cestování

Vítáme u lovu bobříků nového lovce – slečnu Penelopu Parren, která si jako prvního ulovila bobříka sta chvil. -*-   Zabalím se do šály a otevřu dveře. Ovane mě ledový vítr a do místnosti se dostane několik vloček sněhu. Rychle je zase zavřu a otočím se zpátky ke skříni. Asi jsem se málo oblékla. Začnu hledat druhou mikinu, když v tom na mě zavolá Matt: “Cat, pojď, nebo to nestihneme! Proč se tak nabaluješ, stejně musíš ujít jen cestu ode dveří k autu!”Otočím se na Matta s lehce zamračeným výrazem.“No tak prostě nechci, aby mi byla zima, co je na tom?” “To je jedno, teď už hlavně pojď.”Chytí mě za ruku a vytáhne ze dveří. Nebráním...

Výlet

Každý z nás minimálně jednou zažil podobný výlet jako ten, o kterém vypráví slečna Indris. Pojďte spolu s bobříkem toulavých bot zavzpomínat, jak složité bývají výlety ve společnosti malých dětí. -*-   Bylo to tady. Úterý. Ano, konečně přišel ten den, na který se všechny děti tolik těšily. Dobře, pokud mám být upřímná, těšily se nejen děti. I my dospělí jsme celkem vítali, že na chvíli porušíme už poněkud nudnou rutinu běžného dne na pěveckém soustředění. Na rozdíl od dětí nás však čekala před výletem spousta práce. Tedy konkrétně mě a vychovatelky, protože paní vedoucí byla nad jakékoli jiné činnosti kromě zpěvu vysoce povznesená. „To přeci není její práce, že? „Že moje také ne, to absolutně nikoho nezajímalo. No nevadí. Jako první problém...

Doma nejlíp

Že je všude dobře, ale doma nejlíp, to ví každý z nás. Přesto si neuškodí připomenout si to pohádkou z pera pana Nebelbracha. Posaďte se k bobříkovi spánku a užijte si pohádku o Odnrovi. -*- „Ve světě nikomu pečení holubi do pusy nelítají,“ řekla maminka Ondrovi, když se vytasil se svým plánem jít do světa na zkušenou. „To je pravda,“ přikývl tatínek, „proto je dobře, když se tam každý čaroděj v mládí vydá. Aspoň pozná, zač je toho hůlka. Kdyby Ondra jenom seděl doma a vařil lektvary na odčervení skotu, neměl by volbu, musel by být jen obyčejným venkovským čarodějem.“ „Ale já tě mám přesně takového ráda.“ „Pokud se sám rozhodne, že jím chce být, dobře. Ale nejprve ať pozná i něco jiného.“ Maminka nabalila synovi buchty a Ondra vyrazil. Koště musel nechat doma,...

Tadeášek

Pro bobříka veršů sepsala slečna Eame krásnou báseň o Tadeáškovi. Určitě si ji nenechte ujít. -*- Krásný den vám všem přeje, malý a milý kamarád náš, který se jmenuje Tadeáš, co se každý den jen směje. Zlobit umí, to je pravda, i přes to je to zlatíčko, rozzáří den jak sluníčko, proto ho mám tuze ráda. Kocourka zrzavého máme, Miky na něj voláme, když si s ním doma hrajeme, rozhodně ho nikomu nedáme. Je to Táďův kamarád, nedají bez sebe ani ránu, hlavně když lumpačí po ránu, učí se o něho i postarat. Syn je prostě šikulka, nikdo ho jen tak nenapálí, ani pokud byste si s ním hráli, brzy ho čeká i školka. Tam si kamarády najde, mnoho věcí se naučí, a bude mluvit souvislou řečí, tak snad nám to vše...

Japonský rok

Japonský rok a dvanáct krasných haiku si pro bobříka tajemných dále připravila slečna Mia. -*- Leden Vánoční stromek Za popelnicí mrzne Jaro daleko Únor Smutky na duši Kdepak jsi slunko zlaté Sníh jako vrány Březen Protivné chladno Bílá kvítka bledulí Ve zmrzlé půdě Duben Naděje srdce Život se zase vrátil Divoce buší Květen Paleta barev Stromů zelené listí Chci být malířem Červen Pomněnek nebe Vanilková zmrzlina Slunce v kornoutku Červenec Svoboda žití Očista ranní rosou Červánky noci Srpen Dny jako moře Oceány radosti Vlnky na řece Září Studená rána Nitky babího léta Orion zpátky Říjen Dýňové pyré Zemitá vůně lesa Procházky venku Listopad Listí do ruda Ve vírech k zemi krouží Komíny kouří Prosinec Dárky s čísly Horký punč – sladkost bytí Ježíšek je...