Přítelkyně

Příběh pro bobříka cizích světů se ani nemusí odehrávat v cizím světě. Slečna Mia vám to lehce dokáže. -*- Stoupám do mírného svahu zahrady. Mraky nad hlavou mají temně ocelovou barvu. Na chvilku dostanu strach, že mi ty velké šedé hradby vody spadnou na hlavu. Vzduch je těžký a nepříjemně chladný. Všude je ticho. Okolní půda záhonků je zmrzlá a pokrytá špinavým sněhem. Kostry holých stromů vypadají smutně. Krmítko zavěšené na jednom z nich touží po společnosti ptáků. Ale nikde nikdo. Nohy jako z olova mě donesou až na houpačku. Usednu. Popadám dech. Ten výstup sem nahoru mě zmohl. Cítím tíhu na srdci i na duši. Tento čas je pro mě těžký. Hlavou se mi honí podivné myšlenky a v těle se mi usazuje vzrůstající neklid...

Autor : dne 01/18/2021 | Literární bobříci, Bobřík cizích světů | 0 komentářů

Proměny roku

U veršů zůstaneme nadále. Tentokrát se slečnou Indris a bobříkem tajemných dálek máte možnost číst haiku o proměnách roku. -*- leden Mrazem tvář rudne ze sněhu sochy staví skupina dětí. únor Zkoušky jsou tu zas je třeba napnout síly abys zvítězil. březen Jaro již vítá zpěv skřivanů v polích plný radosti. duben Slunce zakryje lehounká clona deště duha se zjeví. květen V sadu stromy květem bílým obalí polibek skrytý červen Děti radostně na prázdniny čekají škola je nudí. červenec Mořem omýván ztrácí se tvým očím břeh mušliček plný. srpen Pod strom se skloníš klobouček hnědý najdeš v mechu skrytý. září Školní zvon volá povinnosti hlas vstávání bolí. říjen Studené mlhy roh lovců a štěkot psů ticho přeruší. listopad Paletou barev listí stromů odívá jen na čas krátký....

Autor : dne 01/18/2021 | Literární bobříci, Bobřík tajemných dálek, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Bobří den

Pojďte si s panem Connorem a bobříkem veršů užít krásný bobří den. -*- Když bobřík vstává, odlepuje hlavu od polštáře, pusinku dostane do tváře, venku obloha tmavá. Snídani rychle pojí, šálu okolo krku namotá, mámě pod nohy se zamotá, k bratrům se připojí. U jezera sedí, kouká na svůj odraz, tahá pilně za provaz, do krajiny hledí. Truhla na břehu leží, koukni, co v ní najdeš, kam se zvědavostí zajdeš, oč tady běží? Oči nevěřícně sledují, poklad našly drahý, pro dědictví zlatý, knihu pohádek objevují. Každý večer před spaním, knihu a brýle v ruce čtecí, Jeníček uteče před pecí, snům se takhle...

Autor : dne 01/18/2021 | Literární bobříci, Bobřík veršů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů