Krvavé prázdniny na letním táboře
Letní tábory jsou místa, na které s láskou vzpomínáme. Ale když jde o tábor, o kterém píše slečna Marissa Missy Moon, i bobřík strachu trne, co se bude dít.
-*-
Jana se svou kamarádkou Pavlou měly na prázdniny vybraný dětský tábor a už se nemohly dočkat, jak si užijí 14 dní volna bez rodičů a bez elektroniky. Na tento tábor jezdily už dlouho a moc se na něj těšily. Bylo to vždy moc hezké být obklopeny přírodou, chodit hrát táborové hry, hřát se u táborového ohně a zpívat táborové písně. Došly na seřadiště. Vedoucí je všechny spočítal, aby nikdo nechyběl. Děvčata se rozloučila s rodiči a nastoupila do autobusu. Kufry odjely v nákladním voze napřed. Když se všichni usadili na svá místa, autobus se rozjel směrem k tábořišti. Když dojeli na místo, první co táborníci udělali, že si rychle rozebrali chatky. Nikdo z nich však netušil, co se v příštích dnech odehraje. Kdyby to věděli, na tento tábor by nejeli. Vše se událo jedné bouřkové noci protkané silným větrem. Celý tábor spal až na Janu s Pavlou. V jejich stanu byla rozsvícená baterka, ale tak, aby nebylo vidět, že se ve stanu svítí a ony jsou vzhůru. Řekly si, že budou vyvolávat „Krvavou Marry“. Svíčky neměly tak musela postačit baterka. Nakreslily na podlahu kruh pomocí červené křídy.
Spojily ruce a mumlaly zaklínadlo: „Krvavá Marry zjev se dnes a duši zlou si s sebou odnes. Krví zbarvi okolí, ať uvěří i bláhoví.“ To dořekly a baterka najednou zhasla. Venku se zvedl vítr a po pár minutách utichl. Ráno však pro táborníky nastal hrozivý pohled. Stan obou dívek byl potřísněn krví. Věci ve stanu rozházené. To však nebylo to nejhorší. Jedna z dívek byla nalezena za stanem mrtvá a byla celá od krve. Vedle ní ležel vzkaz: Kdo vyvolati jen z legrace mě chce, ten si to odnese!“ Na tábor dorazila kriminálka a začala to vyšetřovat. Bohužel nenašli žádné stopy a odjeli. Případ se zametl pod koberec, jakoby se nic nestalo. Prostě nešťastná souhra náhod či jen pokus o sebevraždu. Těmito slovy případ policie uzavřela a k případu už se nechtěla vracet. Druhá dívčina byla v šoku a třásla se po celém těle. Nikdy by netušila, že nevinná zábava může skončit smrtí. Dokonce smrtí její kamarádky.
Tábor se musel zavřít a všichni odjet zpět domů. Jenže krvavá scenérie se zopakovala. Tentokrát se našla stejně zkrvavená druhá dívčina Pavla, kterou našli v jejím pokoji bez známek života celou od krve na podlaze. Na zrcadle v pokoji byl tento vzkaz: „Kdo vyvolati mě chce, ten si to záhy odnese!“ Rodiče byli nuceni dům prodat a přestěhovat se, protože v městě, kde dívky žily, se začaly dít podivné věci. Lidé začali z nevysvětlitelných důvodů umírat a objevovat se u nich tytéž krvavé stopy a nápisy jako u nebohých dívek co Krvavou Marry vyvolaly. Po roce však vše ustalo díky jedné vědmě, která Krvavou Marry požádala, aby se zabíjením přestala a vrátila se zpět tam, odkud by nikoho neohrožovala na životě. Krvavá Marry si našla poslední oběť pro výstrahu a v městečku zavládl klid.
Tábor se zase mohl pořádat a všichni táborníci byli vždy informováni o tom, že by neměli vyvolávat Krvavou Marry, pokud nechtějí přivolat neštěstí a smrt. Od té doby nikdo o Krvavé Marry neslyšel. A nikdy už se neobjevilo žádné mrtvé tělo. Jen pár lidí vypráví, že vidělo tajemnou postavu se sekyrou v ruce blížit se nocí. Že by Krvavá Marry? Kdoví.
Jedno je, ale jisté vyvolávání kohokoli je nebezpečné a rozhodně by se nemělo dělat jen pro zábavu. Nikdy nevíte, kdy se vám to může vymstít a stát se něco strašlivého.