2020 Příběhy z kostek · Ze STOklas

Příběh z kostek: Letní den

Isabell Tenebris · · 1 min čtení · 0 komentářů

Díl 15 z 30 · 2020 Příběhy z kostek
  1. * Příběhy z kostek: Hogwarts' Story Cubes *
  2. Příběh z kostek od Gity
  3. Příběh z kostek od Claire: Kostka smrti
  4. Příběh z kostek od Inees Rut
  5. Příběh z kostek: Unášen bouří
  6. Příběh z kostek: Svádění marnění
  7. Příběh z kostek: Leila
  8. Příběh z kostek od Alex
  9. Příběh z kostek: Velice divné dobrodružství
  10. Příběh z kostek: Cesta kolem světa bez cesty kolem světa 
  11. Příběh z kostek: Osudná plavba - díl první
  12. Příběh z kostek: Babička na nehlídání
  13. Příběh z kostek od Aimée
  14. Příběh z kostek od Inees
  15. Příběh z kostek: Letní den
  16. Příběh z kostek: Noční dobrodružství malé Molly
  17. Skeptik a Halloween aneb Strašlivý upírův konec
  18. Na křídlech strachu
  19. Halloweenské půlnoční zabíjení
  20. Chlapec, piráti a létající prase
  21. 30/10 1999
  22. Punk's Not Dead
  23. Halloweenský zázrak
  24. Strážce
  25. Záhadný muž s bourbonem
  26. Výprava na Svojanov
  27. O léčivé písni
  28. Poslední z rodu
  29. Noc kouzelného zpívání
  30. Krásný Nový Svět

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek.

*

Bylo 7. srpna ráno a já zrovna vstávala. Běžela jsem se podívat z okna, jestli už konečně přišly slibované deště, ale stále nic. Celá zahrada vypadala jako poušť, vše bylo tak suché. Zdrcená z té spouště jsem si šla raději vyčistit zuby a jako každý den jsem si chtěla otočit malé přesýpací hodiny, abych si zuby čistila tak dlouho, jak se má. Ale já ruka levá o ně jen zavadila a ty se s rachotem rozbily. Tak jsem po sobě tu spoušť uklidila a šla si dát snídani. Doma ale nic nebylo, tak jsem si vzala jen hroznové víno, co leželo v míse na stole.

Po poledni jsem se rozhodla, že zajedu do města a koupím tomu našemu vlkovi nový obojek a nějaký dárek k svátku pro bratrance. Obojek, který jsem chtěla, bohužel neměli, ale alespoň jsem bratranci koupila dárek, ježka v kleci.

Cestou domů z obchodu mě zastihla šílená bouře. Deště, které rosničky v televizi slibovaly asi týden, konečně dorazily. Domů jsem jela kolem pobřeží a viděla jsem, jak se na vlnách bezmocně plácá jedna plachetnice. Na přídi měla docela neobvyklé jméno, Venuše, i s jejím znakem.

Po příjezdu domů už jsem si užívala pohled z okna na déšť.


Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Komentáře

Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!

Napsat komentář

Komentáře nepřihlášených čtenářů schvaluje redakce. Přihlásit přes hogwarts.cz