Příběh z kostek: Babička na nehlídání

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts' Story Cubes: Příběhy z kostek.

„Vyprávěj mi další příběh, babičko,“ žadonila holčička s plavými vlásky, která ležela v posteli. Vedle ní, na malé židličce se krčila postarší žena.

„Tak dobře, Maruško, ale ta už je poslední, ano?“

Dívenka přikývne a poslouchá, co jí bude babička vyprávět.

Bylo, nebylo. V jedné vzdálené přímořské zemi slavné svým hroznovým vínem, sýrem a šneky, jeden námořník vysoko v koši plachetnice vyhlížel bouři. Netušil, proč by ji měl vyhlížet, když je nebe bez mráčku. Ale kapitán mu dal službu v koši. Nechtěl zase skončit v podpalubí, starat se o ovce. Jak se loď houpala ve vlnách, začal usínat.

Probral se na poušti, ve svém košíku. Ztrouchnivělou palubu zdobilo několik usušených řas a věci z kapitánovy kajuty. Včetně jeho oblíbených přesýpacích hodin a nějakého hlavolamu, kterému říkal Ježek v kleci. Slezl dolů ze stěžně. V boku lodi zela díra, jak pro stádo. Z ní vedlo několik stop. Ovce, ovce, čí je tahle? Podobá se vlčí, ale co by dělal vlk v poušti? Aha! Honáčtí psi. Vzhůru za přítelem člověka, řekl si a vyrazil. Šel převelice dlouho. Až za dunou našel mršinu. Na jejím krku byl obojek.

„Chrrr.“

„Babičko?“

Už zase usnula, pomyslela si Maruška, otočila se na bok a šla spát.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.