Příběh z kostek od Aimée

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek.

*

 

Na oceánu zbožňuji nádherný klid jeho okolí. Jen na lodi se dokážu skutečně odreagovat, přestat myslet na všechno zlé… Tedy dokud se nezačnou zvedat vlny, jako je tomu právě teď. Divné, moře mělo být klidné… Raději rychle zajistím vše, co je třeba, a zalezu do podpalubí, kde nevidím tu ničivou spoušť. Soustředím se na svého ježka v kleci, pomáhá mi zapomínat na to, jak strašně jsem nervózní. Jenže jak silně s lodí bouře houpe, na uklidnění mi nestačí ani tento hlavolam. Musím něco sníst.

Než si uvědomím, že tyhle hrozny jsem původně jíst nechtěla, už jsem jich měla několik v sobě. Byly podezřelé už jen tím, kde rostly, na poušti by přece růst neměly! Bylo na nich něco zvláštního… Stejně jako všechno kolem mě, co ta mlha? Ta mlha, co je čím dál tím hustší a hraje všemi barvami, ta mlha, v níž se právě zjevuje žena? A proč na mě mává obojkem? Vidím zvláštně, nemůžu svůj zrak pořádně zaostřit. Jen jakoby z dálky slyším její ostrý hlas.
„Ty hrozny ti nenáležely, nemělas právo je trhat. Jedinou záchranou před rozzuřeným oceánem ti budiž vlk, jehož zvládneš ochočit tímto obojkem. Musí to však být dříve, než se přesype poslední zrnko písku…“


Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *