Balada na platonickou lásku
Když přijde láskanečekaná kráskacelý svět se zatočí … Když přijde láskanečekaná kráskacelý svět se zatočíslunce svítí do očí Podíváš se na nebecity schováš do sebečekáš, jestli stejně cítíčlověk, kdo jak hvězda svítí V nekonečnu vesmíruušitý ti na míruúsměv andělaa v očích jiskrahvězda zaplálaa už se ti stýská Potom sen tvůj mlčí dálřekls vtip a on se smálsrdce ví už, co se stalosrdce snu ti nepropadlo Dál však věří snílek snůmještě není konec dnůmnaděje však s časem zmírásrdce tvé se uzavírá Říká – bolím – stále zasnemůže mě spravit časmusíš říct, co v srdci ležíjinak duše neuvěřímilovat pak bude dáli když jsi jen v koutě stál Jenže co když ublížím?Srdce mé je tvojetvoje srdce není méjsi mým snema já jen přítelem Chránit tě bududo konce...
Prázdnota
Kam vede zoufalství ze ztráty milovaného člověka? * Nezůstalo po ní nic. Jen její vůně a dopis na rozloučenou. Spíše než na rozloučenou to byl dopis plný výčitek a pohrdlivého výsměchu. Držel jsem ho v rukou a myšlenky se mi rozbíhaly. Udělal jsem něco špatně? Nebo jsem snad řekl něco, co jsem neměl? Nevěděl jsem. V hrudi mi narůstal tupý, pálivý pocit, jaký jsem ještě nikdy nezažil. Jako vzduchová koule, která neustále roste a naplňuje každou částečku mého těla prázdnotou. Nevím, jak dlouho jsem tam seděl a zíral na dopis. Neplakal jsem, muži přece nepláčou, ale ten divný pocit ve mně neustále rostl, až vyplňoval celý vesmír. A v tom prázdnu se něco zrodilo. Nevěděl jsem, co to je. Bylo to temné a naplněné beznadějí věků. Chytl jsem se za hruď. Z místa, kde je...
Ty
Až jednou budeš na dněKdy vítr venku skučí… * Až jednou budeš na dněKdy vítr venku skučíA nevíš, kam se obrátitZkus vzpomenout si na měS úsměvem na tváři mlčímChtěl bych to zvrátit Tvůj úsměv je pro mě cennějšíNež všechny krásy světaPro mě jsi nejmilejšíA stačí jedna tvoje větaAť řečená či psanáRáno nebo o půlnoci V tobě své rty si smočitKéž stačilo by jen zavřít oči Redakční úpravy provedla Helenia...
Příběh z kostek: Noční dobrodružství malé Molly
Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. * Žena se podívala se přesýpací hodiny – uběhla další hodina. A pořád to malou Molly bavilo, stále hltala příběh o plachetnici, která se ztratila v bouři. Příběh, který jí každý večer musela Helen několikrát přečíst, než zcela usnula. „Stačí, beruško, teď už spinkat,“ zaklapla knihu, kterou stejně znala nazpaměť. „Ne, mami,“ prosila. „Už jsem řekla,“ přikryla ji peřinou, „ať se ti něco hezkého zdá.“ Políbila ji na čelo a odešla z pokoje. Molly to netrvalo dlouho a ponořila se do říše snů. Objevila se na lodi, kterou znala z knihy. „Vzhůru za dobrodružstvím,“ honilo se jí ve snu hlavou… S posádkou dopluli až na poušť, kde je obezřetně uvítala egyptská služebnice s tácem...
* Úplňkové čtení 09/19 *
Milí čtenáři, vážení spisovatelé,drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, po prázdninové pauze se čítárna u jezera pomalu probouzí do babího léta. Pojďte si s námi přečíst, co je pod vrbou za námi, co se právě teď děje a co nás teprve čeká… * Abych uvedla na pravou míru výše řečené prohlášení, není tak docela pravda, že by měla vrba o prázdninách pauzu. Vlastně právě naopak! Mnozí z Vás jistě žili v rytmu Vrbové výzvy, zbrusu nového projektu, v němž měli účastníci společnými silami stvořit příběh. Na popud vrby a Eillen McFir Elat tak vznikla nádherná povídka, která má 16 autorů a pod názvem Letní sen si ji můžete jedním dechem přečíst. Užijte si to! * V tuto chvíli pod vrbou vídáte kapitolky z příběhů na pokračování, které nějakou dobu zrály u vrby v šuplíku a...