Osmé okénko: Sněhová vločka

S poledním nádechem Vám dnes vrba spolu se sprškou sněhu za límec posílá i drobné literární dílko v okénku adventního kalendáře. Tentokrát si užijte hravou veršovánku z pera Jostein Lauierové… * Z nebe spadla sněhová vločka, hned otevřela svá zářivá očka. Skočila na nožky, rozhlédla se, do širého světa tiše rozběhla se! Jen chvíli vločka běžela sama, pak se k ní přidala sněhová armáda! Běžely vločky do širého světa, sněhová peřina rychle se zvedá. Peřina zakryla celičkou zem, i vrba zmlkla úžasem! Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/08/2018 | Z adventního kalendáře, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Smrt v plamenech

Dvacátý osmý díl sepsaný na téma Loňské sněhy. * Vypravěč seděl v setmělé světnici děkanátu. V myšlenkách se procházel minulostí. Vzpomínal na první setkání se Salix. Na vše, co spolu prožili. Bylo mu do pláče, ale slzy nepřicházely. „Nerad vás ruším při truchlení,“ zašeptal Alois, „ale budeme muset zmizet. Město je v plamenech.“ Vypravěč neváhal ani vteřinu. Vyskočil a běžel probudit chlapce. Než se chlapec oblékl, doběhl pro kroniku. V nastalém zmatku si nevšiml části setříděných zápisů ležící na kraji stolu. Společně vyběhli do noci, utíkajíce před požárem, který vstoupil do města s křesťany. Požárem, který zanedlouho pohltí první zmínky o městě. Čas neúprosně utíkal. Minulost umírala v plamenech. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/08/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů