Páté okénko: Kouzlo vánočního okamžiku

Kouzlo Vánoc je jedna z věcí, na kterou se nezapomíná. Kdyby však náhodou ano, připomene nám ho double-drabble kolejní ředitelky Havraspáru a dlouholeté šéfredaktorky naší čítárny, Lilien Emity Meissed… * Světlo lamp lemuje zasněžené chodníky. Vločka vedle vločky padá k zemi a tvoří obrovské závěje. Z nedalekého krámku doléhají melodie vánočních koled a lidé se trousí tam a zase zpátky, až po nich zbudou jen ty stopy ve sněhu, které ale o trochu později také mizí… Dítka hledí z oken a jedno po druhém hledají zlaté prasátko, nejedno radostné vyjeknutí je slyšet, když některé z nich prasátko zahlédne. Kouzlo očekávání, vzpomínání i rozjímání je cítit ve vzduchu. Přijde, nepřijde? Ještě rychle večeři slupnout a pak popadnout prskavky, aby Ježíšek věděl, že je...

Autor : dne 12/05/2018 | Z adventního kalendáře, Ze STOklas | 0 komentářů

Úhel pohledu

Dvacátý pátý díl sepsaný na téma Bestiář. * Chlapec odmítal vycházet z děkanátu. Ztráta vrbové dívky ho zasáhla. Sedl si ke kronice a začal se probírat vytrhanými listy. Zápisy budoucích událostí ho už nepřekvapovaly. Ne po tom všem, čím si prošel. I tak ho děsily. Lid čekal hladomor, který se městem prožene roku 1771. O třináct let později vyhoří téměř celé město. Další požár, naštěstí poslední, už čeká na rok 1813. Běhal mu z toho mráz po zádech, ale nedokázal se od kroniky odtrhnout. „Když budeš číst jen o hrůzách, bude ti to připadat jako bestiář,“ ozval se ode dveří znavený hlas odbojáře. „Zkus tam najít něco hezkého.“ Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/05/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů