Čtvrté okénko: Ledová srdce

Dnešní adventní okénko patří veršům, které cinkají jako rampouchy, chřestí jako zmrzlý sníh a třesou se mrazivou zimou. Poslyšte chladnou zimní báseň od Isabelly Anne Swan… * Ledová srdce vyzvání v korunách bosých javorů a k ospalému obzoru oblaka k spánku zahání Třpytivé prsty z křišťálu už chladná zima vzpíná a na vrbovou píšťalu hraje už Meluzína Ledová srdce pukají a paní Zimě zvoní hlas rozletí se po kraji a svět se před ní skloní…

Autor : dne 12/04/2018 | Z adventního kalendáře, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Zpět u rybníka

Dvacátý čtvrtý díl sepsaný na téma Krásné starosti. * Salix seděla na kraji děkanského rybníka. Téhož, u kterého ji Vypravěč před pár dny probudil. Jen tehdy zde ještě nestál děkanát. Tehdy bylo vše v pořádku. Tehdy mu dokázala důvěřovat. Všimla si, jak k ní pomalu přichází. Beze slova se usadil po jejím boku a zadíval se na hladinu rybníka. „Máte starosti,“ pronesla. „Mám. O město. O chlapce. A hlavně o vás,“ povzdechl smutně. „Bojím se, že chcete zemřít,“ dodal tiše. „Nemohu zemřít,“ odpověděla prostě. „Nemohu žít!“ dodala a proměnila se před ním ve smuteční vrbu. Srdce Vypravěče přetékalo starostmi a bolestí. Ale pohled na vrbu byl tak neskonale krásný. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 12/04/2018 | Město moře a železa, Ze STOklas | 0 komentářů