Cizinec

Osmnáctý díl sepsaný na téma První kontakt. * Druhý den seděli v kobce o hladu. Salix stále přehlížela Vypravěče a bavila se pouze s chlapcem. Vypravěč pozoroval dveře a přemýšlel. Měli jedinou možnost úniku. Museli by však přemoci stráže. Jenže k tomu by potřebovali, aby někdo přišel. Uprostřed noci zaslechl opatrné našlapování. Poté se s tichým cvaknutím otevřel zámek. Dovnitř vstoupil neznámý muž. „Alois, jméno mé. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu nápomocen při útěku,“ pronesl tichým, přesto veselým hlasem. „Kdo jste?“ zeptal se překvapeně Vypravěč a zadíval se na československý válečný kříž na jeho hrudi. „Někdo, kdo se nebojí postavit do čela odboje,“ odpověděl Alois. Redakční úpravy provedla Helenia...

Podzimní ráno od Jarrqa

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Zvoní budík. Líně ho zaklapneš a pomalinku otevíráš oči, aby tě snad neoslepily sluneční paprsky. Během chvilky ale vidíš, že tě žádné slunce oslepit nemůže. Venku je totiž zataženo a všude se jen valí ledové mraky. Vstaneš a zachumlaný do županu přejdeš k oknu. Vypadá to na pěkný vichr. Stromy jsou skoro úplně holé a opadané barevné listí se zběsile točí po ulici. Ocelové nebe začíná propouštět první chladné dešťové kapky. Jdeš do kuchyně a uvaříš si horký čaj. Zelený čaj tě vždycky dokáže postavit na nohy. Dneska to ale nefunguje. „Nikam nejdu,“ zabručíš, usrkneš čaj a vlezeš do postele. Vydáno v původním znění bez...

Podzimní vrbové lístky IV.

V závanech sychravého větru se k zemi snáší jeden zežloutlý list za druhým… Ani vrba není ušetřena podzimu a pomalu stahuje své síly dolů, do kořenů, a chystá se na zimu. Společnými silami hradních básníků se však podařilo zakouzlit a s pomocí magie udržet barevné lístky ještě chvíli na větvích. Ponořte se do atmosféry podzimních haiku… Mlhavé ráno s teplým kakaem v ruce dívám se z okna – Sally-Ann Olson Ranní třpyt květů na každém stonku mrtvém. Smrti mráz sluší. – Beteramis Athenodoros Ráno je chladné list větrem poletuje vyplní se sny. – Cesmína Hardy Červená, žlutá Časté barvy podzimu Krásně barevné – Lee Baker Kouzelné ráno obarvilo každý strom. Jest dokonáno… – Beteramis Athenodoros Vařím polévku dýně kuchyní...

Sklepení

Sedmnáctý díl sepsaný na téma Mozkobouření. * Měl jich už dost a tak je nechal odvést do sklepení. Zavřeli je společně k mučenému vězni. Jednu ruku měl bez dlaně. Na druhé zůstal pahýl palce. V obou již dávno byla sněť. Vypravěč si jej však nevšímal. Pozoroval Salix, která k němu byla otočená zády a choulila se v náručí chlapce. Věděl, že by měl přemýšlet nad tím, jak se dostat pryč, ale myslí mu bouřila jediná myšlenka. Jak si opět získám její důvěru? „Kdo je ten chudák?“ zeptal se přiškrceným hlasem chlapec. „Býval biskupem. Všechno bohatství procházelo jeho rukama. Teď už v rukou nemá žádnou moc,“ odpověděl Vypravěč. Redakční úpravy provedla Helenia...

Podzimní ráno od Floreleil

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ach jo, zase zvoní budík a venku ještě tma. S nechutí se štrachám z postele. Je pondělí a musím do práce. Konečně se rozednívá. Za okny už bývá ráno ticho, ani ten kosák nezazpívá. Maximálně pípne vrabec v korýtku pod střechou. Čekám na autobus, když slunce na východě vystrkuje první nesmělé paprsky. Z okénka pozoruju hustou mlhu, jak se válí v údolíčkách blízko vody. Vše je matně šedozelené. Sluneční svit postupně rozjasňuje podzimně zbarvené stromy. Červená i žlutá vylepšují náladu. Na listech se třpytí kapky rosy. Začínám mít chuť se smát. Nakonec, on z toho pošmurného rána bude krásný den! Vydáno v původním znění bez...