ŽD9 – Tulák

Drabble ve formě básně

Snáší se noc a utichá lidské hemžení,
zrak pozvedá vzhůru a místo snění
vydává se na tajemnou pouť
mezi hvězdami po nekonečnu plout,
bez cíle, bez plánu.

A třeba místo světel noční oblohy
vidí v nich vepsané příběhy.
Vidí, jak vládci dávných dob
sledují svět nový mlčky, beze slov
u zrodu i pádu.

Hledí na hvězdy a vidí celý svět
a nechce za žádnou cenu zpět
do zmatku, co vládne životu,
snad vítal by ticho a samotu.

A tak když Betelgeuze jasně září,
tulák sedí schoulený s úsměvem na tváři,
a nikdo si nevšímá starého člověka,
který rozluštil tajemství odvěká.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.