ŽD8 – Romantik

Romantické drabble

Za plotem vidíš nádherný růžový keř. Rozhlédneš se, natáhneš se a za chvíli si už vykračuješ se třemi krásnými květy.
Pak ji spatříš.
Stojí na náměstí schovaná pod deštníkem a vyhlíží tě. Strašně jí to sluší.
Proběhneš kapkami příjemného podzimního deštíku a nešikovně jí podáváš růže.
„Ježiši, Eduarde, ty jsou krásný!“ vypískne a políbí tě.
„Zrovna tak jako ty, ty moje růžičko,“ vrátíš jí polibek.
Rentgenuje tě přimhouřenýma očima.
„Že tys něco provedl?“
V tobě se zadrhne dech, cítíš, jak se ti potí ruce. Z kapsy ale vytáhneš malou krabičku a klekneš si přímo do obrovské kaluže.
„Vezmeš si mě?“

Redakční úpravy provedla Áine Adair.