ŽD5 – Čekání
Drabble formou deníkového zápisu únor 1944 Noc byla studená. Ten starý děravý kabát, co jsem našla v jednom z opuštěných domů, mě vůbec nezahřál. Kašel se mi nelepší. Navíc mě bolí na prsou, hoří mi čelo, a občas dokonce plivu krev. Navíc mám hrozný hlad. Zásoby mi došly už před pár dny a nikde se nedaří najít jídlo. Doufám, že se táta brzy vrátí. Vždyť říkal, že je to jen na pár dní a podle čárek, které si čmárám na zdi, je pryč už tři týdny. Na ulici se často střílí, ozývá se křik a pláč. Bojím se. Už nechci být sama. Slyším kroky. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD5 – Co jsem zač?
Drabble formou deníkového zápisu Můj milý deníku, jsem v rozpacích. Mluví se mi o tom špatně a vlastně je to hloupost, ale… Asi nejsem tím, za koho mne ostatní pokládají. Opravdu, na zádech mám dva hrboly podobné křídlům a moje uši… jsou zvláštní. Nevím, co si o tom myslet, ale vypadají jako uši elfů. Možná jsem blázen, možná ne, ale pokud by to kdokoliv zjistil… Mám strach, milý deníku. Tohle nemůže dopadnout dobře. A pokud si toho kdokoliv všimne, budu ve velkém průšvihu. Ne, že bych už v nějakém nebyla, ale tohle je snad zlý sen. Prosím, řekni mi, kdy se vzbudím. Tvá Gealin Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD5 – drabble od Betrie
Drabble formou deníkového zápisu * 13. 10. 2012 Dnes jsem se vydal do Amazonského pralesa na výpravu za Klestrony. Od místních lidí jsem slyšel mnohé povídačky o těchto tajemných stvořeních. Jsou velcí, zarostlí hustou, černou srstí, velmi silní a plaší. Přestože prý vzbuzují vzhledem strach, jsou mírumilovní. Objevují se, když je někdo zoufalý a svojí přítomností dodávají člověku nebo zvířeti pocit klidu. Jejich chlupy jsou léčivé. Když vidí někoho raněného, pár si jich vytrhnou, přiloží na ránu, a ta se zahojí. Moc bych chtěl nějakého potkat. Tak jsem se vrátil. Měl jsem štěstí, jednoho jsem zahlédl. Byl to šok. Vypadal jak zarostlý soused Crosby. Brrr. Redakční úpravy provedla Helenia...