ŽD2 – Krušné ráno

Drabble v žánru sci-fi

Oči se jen těžko otevírají, kde to jsem? Já přeci nemám doma bílý strop. Hlava se mi může rozskočit a jen těžko se dokážu zvednout z postele. Moje ruce, moje ruce jsou přivázané k posteli, a nohy také. Snažím se volat o pomoc, ale nemohu vydat ani hlásku, kolem mne jsou jen bílé stěny a na stropě lustr, který poblikává. Snažím se vzpomenout, co se dělo, než jsem usnul, ale nemohu si nic vybavit. Slyším podivné klapání, které je stále hlasitější a hlasitější. Mé srdce tluče jako na poplach, už je to za dveřmi. Dveře se otevírají, bože, velký mravenec!

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.