ŽD2 – Konec starého androida
Drabble v žánru sci-fi Jaké je to být starým člověkem? Nevím. Jsem android. Být starým je pro mne něco jako být starým rezavějícím autem na náhradní díly, které někdo nechal u cesty a více se o jeho osud nestará. Jen v mém případě ta rezavějící věc má vlastní vědomí a chápe, že dávno vyšla z módy. Ani pro sběratele nejsem zajímavým unikátem, ale sériově vyrobeným kusem se značným opotřebením. Takových jako já jsou tisíce, ba desetitisíce. Starý olej zanese filtr a filtry starého typu se již dávno nevyrábí. Ani paměťové karty kompatibilní s mými okruhy. Žádný pohřeb. Prostě mě odvezou, rozmontují, sešrotují a roztaví… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Krušné ráno
Drabble v žánru sci-fi Oči se jen těžko otevírají, kde to jsem? Já přeci nemám doma bílý strop. Hlava se mi může rozskočit a jen těžko se dokážu zvednout z postele. Moje ruce, moje ruce jsou přivázané k posteli, a nohy také. Snažím se volat o pomoc, ale nemohu vydat ani hlásku, kolem mne jsou jen bílé stěny a na stropě lustr, který poblikává. Snažím se vzpomenout, co se dělo, než jsem usnul, ale nemohu si nic vybavit. Slyším podivné klapání, které je stále hlasitější a hlasitější. Mé srdce tluče jako na poplach, už je to za dveřmi. Dveře se otevírají, bože, velký mravenec! Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Konec Rebela
Drabble v žánru sci-fi Lidé kolem mají bezvýrazné tváře. Vedle tebe přistane skenovací vznášedlo a z něj vychází několik bezpečnostních androidů. „Proka-žte se,“ ozve se kovový hlas jednoho z Kontrolorů. Kolemjdoucí se na skupinu, která tě nyní obklopuje, dívají se strachem v očích. „Proka-žte se – hned,“ opakuje monotónně trhanou řečí Kontrolor. Cítíš, jak ti po čele stéká pot. Promneš si předloktí, odkud jsi s bolestným sebezapřením vypreparoval sledovací zařízení. Čip, který do těla aplikují při narození, jsi zničil. Netrpělivý Kontrolor tě rychle sjede laserovým pohledem. „Nena-leze-no,“ hlásí. Vidíš, že zvedá ruku s biotickým zařízením, a chceš něco udělat. Ale elementární stáze ti zatemní mysl… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Skleněná realita
Drabble v žánru sci-fi Pohladil jsem ji po tváři a věnoval jí krátký, tichý úsměv. A ona pochopila, odvrátila ode mne hlavu a tiše se rozplakala. Věděla to. Věděla, že nikdy nezapadne. Byla jen pouhou replikou člověka, stínem, který se v noci ploužil chodbami laboratoře a hledal úkryt, kde by se mohl v klidu vyplakat. Prý nemají city, ale v tomhle ohledu se vědci spletli – i obyčejné repliky dokáží cítit, milovat, smát se. Lensia to uměla. Ale i kdyby chtěla sebevíc, nedokázala změnit krutou realitu. Ona byla pouhý robot a já… já byl člověk. Po tvářích jí stékaly uměle vytvořené slzy. Milovala mne. Doopravdy. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Záznam kapitánova deníku
Drabble v žánru sci-fi Dnes jsme s lodí Orbit proletěli duhovou mlhovinu, kde nás čekalo nehezké překvapení. Druhý pilot, pan Young, špatně nastavil diferenciální ventil a při průletu mlhovinou jsme přišli o regulátor gravitace. Posádka na horní palubě se vznášela přibližně hodinu a půl. Poté hlavní technik vše uvedl do chodu. Nikdo nebyl zraněn a tak jsme mohli pokračovat v naší cestě. Blížíme se k planetě Graago, která je celá pokrytá ledem. Důstojníci připravují vybavení a sněžné rolby na průzkum planety. Naším cílem je najít lendánium. Sondy zaznamenaly stopové množství v sektoru omega. Vyšleme tam tým a budeme doufat v úspěšnou misi. Konec deníku. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
