ŽD2 – Lepší
Drabble v žánru sci-fi Říkají nám Lepší. A JSME lepší. Necítíme emoce ani bolest a jsme silní. Sloužíme vládě. Někteří z nás jako zachránci, jiní jako vrazi. „B-M-321!“ volá na mě šéf. Nemáme jména. Jen kódy. Jména nám nepřísluší. Jsme stroje s lidskou podobou. Beze slova k němu přijdu. „Třináctka. Bav se.“ Vězeň z cely 13, libovolný způsob smrti. Na židli sedí malá holka, nejvejš desetiletá. Bulí jako mimino. Přiblížím se a začne prosit. Je mi to jedno. Děcka tu často nemám, ale o to je mám radši. Pohladím ji tak „něžně“, že ani nestihne vykřiknout a má hlavu na kaši. Šéf bude nadšenej. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Domů
Drabble v žánru sci-fi Loď se konečně ustálila a s ní i Melisin žaludek. Panebože! Jestli jí to za tohle stojí. Naštěstí pytlík zůstal prázdný. Cítila by se trapně. Zavřela oči a poručila hlavě, ať tolik nebolí. Počítala do deseti a potom oči znovu otevřela. Vyhlédla z okna. Páni! Za tvrzeným sklem se jí naskytl úchvatný pohled. Obrovská koule s modrou barvou vodstva a hnědou barvou pevniny. Pravda, zahlédla i nějakou zelenou, ale jen minimálně. Tak tohle byl do dnešního dne její domov. Země. Teď tu zanechala veškerou svou minulost a letí si hledat domov nový. Na zatím neobydlenou planetu kdesi daleko ve vesmíru. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Pondělí
Drabble v žánru sci-fi Pondělí. Nikdy si na to nezvyknu. Ačkoli používám nejnovější model budíku vyvinutý někde za hranicemi naší soustavy, který má mít speciální uklidňující účinky, nic nedokáže přetvořit pondělí na něco více než „snesitelného“. Vyšlu myšlenku ke kávovaru o mé dnešní preferenci – velké kafe, hodně cukru, ale jinak černé jako moje duše, a za chvíli už slyším, jak se melou zrnka. V polospánku se postavím do sprchové soustavy, o pět minut později už jsem namalovaná a oblečená. Čapnu hrnek, písknutím přivolám lamorožce, nasednu a pošeptám mu, aby mě vzal do kanceláří, že si ještě schrupnu, tak ať mě při letu nic nesrazí. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Vlk
Drabble v žánru sci-fi Čekám v těchto horách již týden. Čekám na svou příležitost. Nějaký neznámý netvor požírá místní lidi za rozbřesku. Konečně jsem po týdnech pátrání našel jeho skrýš. Jeho skrýš se nachází necelých dvacet kroků ode mne. Jsem připravený jít dovnitř. V ruce držím svítilnu. Světlo se rozšíří po celé jeskyni, když vtom zaslechnu kovový zvuk. Přichází z pravé strany. Otočím se doprava, když najednou spatřím záblesk kovu. Tento tvor je vážně ocelový vlk. Jeho ocelové zuby mi začaly drásat mou paži. Cítil jsem neskonalou bolest. Když vtom se mi z rány začal řinout olej a já se začal proměňovat ve vlka. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD2 – Tady a teď
Drabble v žánru sci-fi Seoul – tady a teď. Minulost už není a budoucnost ještě není. Tohle město žilo jenom přítomností. Jestli jste se chtěli na chvíli zastavit před odcestováním vesmírným výtahem, tohle bylo to pravé místo. Poslední místo, které bylo ještě laskavé a lidské. Jak ironické, vzhledem k tomu, že Seoul byl obýván z 86 % androidy, kteří neměli žádnou touhu po moci, po penězích, prestiži, dokonce ani po osvícení. V tom je to kouzlo. Zastavte se na skutečnou kávu a koláč v jedné z kaváren a nechte se obsloužit androidy. Realita – užijte si ten okamžik, kdy si uvědomíte, že jste skutečně tady a teď. Redakční úpravy provedla Helenia...