ŠKM – Špulka zlaté niti

Princezna Magdaléna se hrbila nad vyšíváním a hraběnka Couvierová ji co chvíli napomenula, ať sedí rovně či ať se nehrbí, že si zkřiví záda. Jenže co naplat, vyšívání nebyla zrovna její nejoblíbenější činnost. Vyžadovalo totiž soustředěnou pozornost na jemnou práci a venku krásně svítilo slunce a všechno Magdalénu táhlo ven. Jenže tu byl královský protokol a ten říkal, že důstojná práce pro budoucí královnu není jízda na koni, ale spořádaná hodina vyšívání s vychovatelkou, která se nenechá umluvit ani na procházku do parku. Princezna Magdaléna vyšívala zlatou nití malého ptáčka. Měl to být dárek, taková malá pozornost pro návštěvu, kterou očekávali za čtrnáct dní. Nějaká vážená honorace a kdo ví proč bylo najednou důležité, aby byla výšivka vlastnoručně zhotovená...

ŠKM – Zlatá růže

Byl nádherný, vlahý jarní večer. Ze zahrady zaznívaly hlasy slavíků a míchaly se se zvuky vycházejícími z tanečního sálu. Byl teprve počátek jara, ale všechno již dýchalo květinovou atmosférou. Dnes byl velmi významný den. Na královském zámku se konal ples k oslavě šestnáctých narozenin princezny Magdalény. Byl to první opravdový ples, kterého se mohla zúčastnit. Doteď směla navštěvovat jen odpolední zábavy či večerní koncerty. Na ples byly dívky zvány až ve věku šestnácti let, kdy už byly dost staré na celonoční tanec a zároveň i na případné vdavky. A dnes byl ten den konečně tady. Princezna byla již od rána neposedná a nedočkavá, až málem převrhla u snídaně hrníček s čokoládou. Hraběnka Couvier už ji chtěla začít hubovat, ale maminka se na Magdalénu jen...

ŠKM – Stříbrný prstýnek

Dospělá královna Magdaléna zaťukala na bílé, dřevěné dveře své dcery. Bylo to tak dávno, kdy v pokoji bydlela ona sama. Ve svých starých rukou nyní svírala malý, odřený prstýnek. „Dále,“ ozvalo se z pokoje a Magdaléně se naskytl pohled na její mladé já, na její prvorozenou dcerku. Natáhla k ní ruku, v níž svírala prsten a usmála se. Jako by se vrátil čas a ona nahlédla do minulosti. Vzpomínky na ten okamžik ji provázely živěji, než kdy předtím. Magdaléně bylo asi jedenáct let, když se dveře její komnaty otevřely a vstoupil do ní její otec. „Ach, tady jsi, Magdaléno,“ usmál se na svoji malou dcerku. „Je nemožné, jak si mi zase vyrostla.“ „To říkáte pořád, otče,“ zasmála se Magdaléna a pohlédla na svého otce blankytnýma očima. Bylo to, jako by se dívala do zrcadla,...

* Úplňkové čtení 09/18 *

Milí čtenáři, vážení spisovatelé, drazí návštěvníci čítárny Pod vrbou, uplynul další měsíc od posledního úplňkového setkání, nastal první podzimní úplněk a já jsem tu opět s několika málo informacemi o tom, co se v čítárně Pod vrbou odehrálo, odehrává a brzy odehraje. Chci znovu poděkovat za přízeň a pozornost, kterou čítárně věnujete. Ať už to jsou komentáře, sovy nebo samotná díla, která posíláte, Vaše prosté návštěvy, kterých je tu stále spousta, či nadšená účast v soutěžních kláních – to vše je neklamným znamením, že Vám není lhostejný osud Sub Salix a že se zajímáte o kvalitní literaturu – ať už z kterékoliv stránky. Vynasnažíme se udělat maximum pro to, abyste sem Pod vrbu rádi chodili i nadále a měli pořád co číst i psát. * Na začátku září vypuklo velké...

ŠKM – Modrý oblázek

Královna Magdaléna seděla zasněná nad otevřenou šperkovnicí, kterou jí kdysi v útlém dětském věku věnovala její maminka. Hlavou se jí točily nejdůležitější okamžiky jejího života při pohledu na šperky a cennosti. Královnin zrak spočinul první na prstýnku, v němž byl zasazen nádherný rubín, tento prstýnek královně Magdaléně kdysi věnoval její otec k dovršení desátých narozenin. Ne že by do té doby měla málo šperků, jako princezna dostávala neustále nějaké třpytivé dárečky, toto byl ovšem jeden z těch výjimečnějších prstýnků, který opečovávala jako oko v hlavě. Ovšem královnin největší klenot šperkovnice byl nádherný modrý oblázek, který na slunečním světle měnil barvu na světle růžovou. Nebyl to jen tak obyčejný kamínek, alespoň královna si to myslela. Od dětských...