Tragédie

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Stála jsem na kopci nad naší vesnicí. Vlasy mi vlály ve větru a ve vzduchu byl cítit déšť. Otočila jsem se k vesnici, nebo spíš k tomu, co z ní zbylo. V očích se mi zaleskly slzy. Vrátila jsem pohled zpět na les za vesnicí. Jak krutí lidé dokáží být. Kdyby ti vojáci nepřišli, mohla bych teď být se svou rodinou.

„Lunno, počkej!“

Otočila jsem se za zdrojem zvuku a uviděla jsem Niama – sousedovic chlapce.

„Ty žiješ?“ zeptala jsem se ho.

„Probral jsem se před chvílí a uviděl jsem tě tady. Co máš v plánu?“

„Ještě nevím.“

„To jsme dva.“

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.