Procházka

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Jdu. Jdu bosa. Někde jsem ztratila své boty. Našlapuji opatrně a s respektem k zemi, kterou mám pod sebou. Nejdříve mě na chodidlech šimrají stébla zelené trávy. Potom, jak přecházím přes pole, se tráva mění v posečená stébla. Jsou krátká a pevná, píchají do nohou. Bolí to. Přejdu pole. Cesta. Drobné kamínky mě trochu masírují, ale není to tak nepříjemné jako ta stébla na poli. Vlastně je to úleva. Cítím, jak se mi písek zadírá pod nehty. Skřípe. Je to nepříjemné pro uši.
Chodím bosa ráda. Zkoumat tu různorodost pode mnou mě baví. Užívám si přírody. A té krásné země.

Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.