Zemitá báseň

Zemská báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Obracíš v rukou hlínu,
uvnitř naříkáš,
oplakáváš duši matčinu,
vzlyky se zajíkáš.

Věk ti tvou drahou vzal,
každý s tím počítal,
však přepad tě velký žal,
vřelé objetí bys teď uvítal.

Suchou zeminu na hrob hodíš,
květiny také přiložíš,
pak na tělo hlínu přihodíš,
nakonec jen zrak odklopíš…


Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *