Z táborového deníku
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zapálení prvního táborového ohně je velmi vážnou záležitostí, na kterou se každá duše těší, neboť jeho plameny symbolicky odemykají vrata pravé letní zábavě. A taktéž se neobejde bez tragikomických situací, na které je pak ještě dlouho vzpomínáno s úsměvem na tváři. Jako každý správný rituál, i tento obsahuje určité body, jež je potřeba splnit před usazením se na připravené lavičky či špalky. Prvním ošemetným bodem je samozřejmě sběr toho správného dřeva, aby dobře hořelo a moc nečoudilo. Což znamená, že Kokos je rázem přivázán ke stožáru, aby se nemohl hledání zúčastnit, neboť nás minulý rok svými poleny vyhnal z tábora tak spolehlivě, jako by tam vrhl dýmovnici. Vedení se rázem ujímají Chip s Jasmínou a svými...
Jak víla Amálka vyléčila Ohniváče
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Amálka, jemná víla maličká, stará se o celý les sama, samotičká. Tu přiletí jedna pěnička, že ohnivý muž má tuze horká líčka. Amálka rychle si závoj vodou postříká a za rozpáleným ohniváčem utíká. Ohniváč žhne a hořce naříká. „Vítr mě neuhasí, voda mě neochladí,“ zasténá. Amálka přemýšlí, jak nemoci se zbavit, jak od žáru a horkosti příteli ulevit. Ohnivý mužíček musí se rozpálit a v údolí tu největší skálu rozžhavit! Amálka a Ohniváč se do údolí vydají, největší skálu v okolí hledají. „Musíš tu skálu rozpálit doběla!“ Skála pukla a veškerý žár pozřela. Amálka už zase na paloučku tancuje, Ohnivý muž jí k tomu vesele notuje. Plamínek z jedné na druhou ruku skáče, je zdravý jako právě narozené ptáče. Volně...
Svíčka
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Noc je dlouhá, chladná, usínám. Můj knot – stále bez života. V tu chvíli panty dveří zaskřípaly, uvítaly návštěvníka. Nebyl to jen návštěvník, ledajaký host. Však byl to můj pán a nesl ho. Nesl oheň, podstatu mého života, pro který denně umírám. Přiložil ho k hrotu mému, podržel ho u mne chvilku a jiskřivé plamínky se snesly na mou čakru. Teď žiji, a přesto umírám. Hřeji, a přesto zhasínám. Jsem svíčka a toto je důvod mého života. Plním své poslání a svítím, zahřívám. Mým nepřítelem je zima, vítr, déšť. Však nevzdávám se, neuhasnu, nezvítězí mí nepřátelé. To zde slibuji. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Uvážlivé drabble od Zendaera
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Aspoň to je jedno z mouder o ohni. Jiné říká, že oheň je ztělesněním vášní a s nimi spojeného chaosu. Oheň je pak tedy v každém z nás. Inspiruje nás a pohání naše činy, ale někdy se může zvrhnout v něco destruktivního. Oheň má i historii, ať už ji vnímáme jako slavnou, či neslavnou. Uvažme už jen vyhoření knihovny v Alexandrii či ukázku národní hrdosti po shoření první budovy Národního divadla. Oheň nám dal nadřazenost a vývoj, které nás odlišují od zvířat. Oheň nás přesto děsí a jednou i zahubí. Dává a bere. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Oheň je symbol domova
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Zvlášť, když se šíří do všech stran. Pokud na něj ovšem pozor dáš, sebe i domov svůj ohlídáš, tak je to klid a pohoda, vždyť oheň je symbol domova. Světlo a teplo dává nám. Usuší vše, co před něj dám. Je to věc důležitá, i když není nová, proto je oheň symbol domova. Co bychom bez ohně dělali? Co bychom si bez něj počali? Vím, že to říkám zas a znova, ale oheň je opravdu symbol domova. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
