Jezdci v plamenech
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Psal se temný, chladný večer jednoho neurčitého dne v neurčitém týdnu a neurčitém měsíci či roce. Dokonce i místo dění je neurčité. Jedinou podstatnou věc tohoto příběhu tvoří okolnosti, za kterých je vyprávěn. Plamenné okolnosti… Vysušenou krajinou písečných dun, v níž už měsíce nezapršelo, se rozléhal dusot tisíců koňských kopyt. Nebyla to ledajaká koňská kopyta, nestvořila je zem, vzduch ani voda. Jen oheň. Horký, nezkrotný a krutý. A přesně tak to také vypadalo. V místech, kde se obrovské stádo přehnalo, zvířil se oblak prachu. Trajektorie kopyt byla okamžitě nahrazena hořící stopou, která ještě dlouho poté, co všichni zmizeli, doutnala a plála. Za normálních okolností by stádo ořů, byť ohnivých,...
Táborák
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Večer si sednou, s kytarou, zpívat písně a hledět do plamenů, splněný sen každého mudlovského dítěte. Dříve tomu tak jistě bylo, dnes už to možná neplatí, dnes dáme všichni přece přednost mobilu, počítači a další technice, já však rád vzpomínám na ta léta u táboráku, oheň svítil a hřál, buřty, které se na něm pekly, krásně voněly a dříví praskalo, zpívalo svou vlastní píseň. Takové bylo mé dětství. Dnes jsou to již jen vybledlé vzpomínky, avšak vůně ohně tu pořád zůstává. A stejně tak plameny, jež tančily v ohništi. Krásná to byla doba. Snad se vrátí a kytary opět zahrají. Redakční úpravy provedly Nerys Heliabel Ghostfieldová a Helenia...
Čarodějnice
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. I když to je už spousta let, stále si to pamatuji, jako by to bylo včera. Byla jsem malá holka, žila jsem spokojený život v jedné vesnici téměř na konci světa. Měla jsem jen matku, starší sestru, kočku a pár slepic. Otec byl naverbován na vojnu a domů se už nevrátil. Vím, že byla zima, sněhu po kolena, místy i víc, a když jste brečeli, tak vám slzy mrzly málem v očích. To si dnes už nedokážete představit. Ale tehdy to byla realita. Pro všechny rodiny bylo těžké sehnat něco k jídlu, a co teprve pro ty bez otce. Všechny slepice jsme prozíravě uvařily dřív, než nám stihly venku zmrznout. Později jsme přežívaly z darů od přátel. Kdo nemusel, ani nechodil ven a všechny rodiny se snažily, aby jim nikdy nevyhaslo v...
Dál plápolej
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Všechny cesty někam vedou pod oblohou modrou, šedou. Večer k ohni chci si sednout, dřív, než hvězdy začnou blednout. A tak dál plápolej… Chodím cestou i po poli, prohlížím si své okolí. V noci přespávám pod stromy, zář mého ohně osvětluje lomy. A tak dál plápolej… Motám se krajem sem a tam, kam zítra se zas podívám? Večer je oheň mým věrným druhem, od mládí chtěl jsem být dobrodruhem. A tak dál plápolej… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Jsem oheň
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Když jsem se narodila, válka už byla v plném proudu. Na dobu míru si matně vzpomínala maminka. Občas mně i bratrům vyprávěla příběhy ze svého dětství, které se nám zdálo být neuvěřitelně bezstarostné. Žádné boje, žádný výcvik, žádný strach o ty nejbližší. To já s tím strachem vyrostla. Nejstarší bratr odešel do boje krátce poté, co jsem se naučila číst ta nejjednodušší slova. Druhý bratr odešel rok po něm. Adrian, který mi byl nejblíže věkem i povahou, odešel před půl rokem. Ani jeden se ještě nevrátil… A nejspíš se už ani nevrátí. Zanedlouho odejdu i já. Je to teprve posledních pár let, co do války odcházejí i dívky. Mužů už bylo málo, proto za budoucnost naší země bojujeme i my. Co na tom, že ani nevíme, proč...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
