Pro něj

Kreslím si srdíčka
a do nich tvoje jméno.
Vím, že nic nezmůžu, ale je mi to jedno.
Ty zatím užíváš si života,
té krásné věci.
Mezitím mě ovládla samota,
již není mi pomoci.
Vlastně skoro nevíš, kdo jsem.
Já však naivní děvče byla vždy
a ty mým snem.
O dívce jiné sníš si ty,
krásné, spanilé a rozkošné.
Já zatím upadám do temnoty.
Jednou za čas řekneš mi „Ahoj.“
,
za to jsem ti vděčná,
však v mé hlavě probíhá boj.
Dál verše psát nemohu,
promiň mi to,
jelikož mi není hodno psát o bohu.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *