Láska

Láska. To slovo každý z nás již určitě slyšel. A asi i zažil. Jsou vždy dvě strany – rub a líc. I láska je má. Tu jednu krásnou, kdy pro vás není nikdo lepší. Chvíle, kdy najdete vzkaz, který vám vykouzlí úsměv na tváři a prozáří celý den. A pak je tu ta druhá strana. Ze začátku schovaná za tou první, objeví se zcela nečekaně. Její čepel se zaryje do srdce a zůstane tam. Nezapomene se ozvat, ať se děje, co se děje. Láska je jako houpačka, jednou nahoře, jednou dole. Ale chemik by řekl, že je to jen chemická reakce.

Příběhy barda Blodyna

Úvodní kapitola V předtuše člověka vyběhlo něco tryskem z křoví. Jen pár nicotných okamžiků předtím, než spletité roští rozhrnula ruka. „Ha, večeře!“ vydechl námahou přidušený hlas. Pět prstů se napínalo k obřímu klobouku, kousek po kousku zápasila dlaň s porostem, který odstrkoval paži, jako by plody lesa chránil. Nakonec byl poražen a nezbylo mu než se za tím zlodějem hub zavřít jako vodní hladina. Muž v urousaném plášti se narovnal, protáhl záda a spokojeně přivoněl k úlovku. Mlaskl, když vůně probudila další smysl. A pak se ošil pocitem, že ho někdo sleduje. Aby pohled našel, musel se rozhlížet dobrou minutu, a málem by byl drobná očka přehlédl. Na větvi, jen pár sáhů od místa, kde stál, spatřil veverku se zvídavě nakloněnou hlavičkou. „Pěkné odpoledne,...