Vlčí lov

Báseň ze série Život vlka, tentokrát v ich-formě. Jen pro silnější povahy! Vstávám v šeru temné noci, mám hlad, nemohu si pomoci. Rozhlížím se kolem sebe, kdo se též ze země zvedne. Pár vlků navíc ke mně kouká, sova na nás tiše houká. Lehce kývnu, oni vstanou, pachy zvěře větrem vanou. V žaludku mi hlady kručí, další vlk vedle mě tiše mručí. Hladových je nás tu více, dnes něčí život zhasne jako svíce. Měsíc svítí na náš kmen, již na nic nečekám, běžím ven. Vlci za mnou a já v čele, snědla bych dneska klidně tele. Tiše pachy nasávám, pak do hlubin lesa se vydávám. Kořeněná vůně mezi stromy vane, cítím celé stádo, hurá na ně. Bok po boku k mýtině se blížíme, po jejich krvi stále bažíme. Již je vidím, jak hloupě stojí, zatím se nás, vlků, nebojí. Stačí jeden vlčí...