Nevinný motýl

Můj život začíná, rozevřu křídla. Jsem jen nevinný motýl, který od života očekává hodně. Rozevřu křídla, létám, nová etapa mého života začíná. Užívám si let, jsem nově narozený, úplně nový. Můžu dělat, co se mi bude chtít. Vidím život kolem sebe, jak se vše kolem rodí. Ale nemyslela jsem si, že to, co se narodí, musí jednou i zemřít. Letím dál, vidím potůček a kousek dál na hladině rybku, rybku, která neplave. Jen sebou plácá na hladině. Musím uletět, ne, takhle jsem si život nepředstavovala. Opouštím potůček a o kousíček dál zahlédnu pavučinu, v ní je uvězněna moucha. Snažím se k ní přiblížit, ale co to? Vidím tmavou, temnou siluetu. Přibližuje se pavouk blíž a blíž a z mouchy zůstanou jen malá, nepatrná křidélka, která se nesou větrem. Proč se říká životu...

Autor : dne 10/05/2014 | Z knihovny K. Popletala | 0 komentářů

Nejlepší kamarád

Mít nejlepšího přítele je velké vítězství, když se venku sejdeme, následuje plácnutí. Spolu dobrodružné výlety plánujeme, jednou jsme se rozhodli, že na lodi vyplujeme. Jo, pláže, tam bychom se taky jednou vydat chtěli, hodit deku na písek, lehnout si, relaxovat, no není to skvělý? Nebo jen tak po venku flákat se a hlavně ztratit pojem o čase. Týden bez svého kámoše je pro mě jako meč bez svého zbrojnoše. A proto si vždy važ svých přátel, nikdy nevíš, kdy přijde padělatel. Protože zlo je všude okolo a jen od přátel můžeš čekat dobro. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová

Autor : dne 10/05/2014 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů