Hříšnice

Napůl panna, napůl ďábel
žalm svůj tiše odříká,
zpola temná, zpola anděl,
schovat se, však neví kam.

V kostele na půdě svaté
prsty svátost nuluje,
poslouchá ty hlasy tupé,
že zběhlice a hříšná je.

Ďáblu slíbil sám Bůh azyl,
tak schovává se za maskou,
ďábla nikdo neporazí,
honosný šat a v ruce kolt.

Muž zákona již bránu srazil,
s úsměvem ji shledává
za viníka, co nezaslzí,
za zrůdu, vraha, bídníka.

Snad lituje svých četných hříchů,
snad mysl svoji zpytuje,
teď není šance ku úniku,
snad hříšnice, však mrtvá je.