Robinson


Jsem vyvržen na pustý ostrov bez naděje,
Bloudím lesy sem a tam,
Brzy nikdo na mne nevzpomene…
Jedna duše, jsem tu sám.

Jsem vyvržen na pustý ostrov bez naděje,
Bloudím lesy sem a tam,
Bez stresu s láskou hrdlo pěje,
Já vděčně za to jsem se smál.

Jsem sám a od světa opuštěn,
Loď slávy se mi potopila,
Teď jako bídník k smrti jsem odsouzen
A černá jen je moje bída.

Jsem sám a od světa opuštěn,
Loď slávy se potopila,
Nyní v klidu si jdu snít svůj sen,
Přestávám zpívat, já prozřel jsem.

Post Views: 227
Autor : dne 03/13/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *