Robinson

Jsem vyvržen na pustý ostrov bez naděje, Bloudím lesy sem a tam, Brzy nikdo na mne nevzpomene… Jedna duše, jsem tu sám. Jsem vyvržen na pustý ostrov bez naděje, Bloudím lesy sem a tam, Bez stresu s láskou hrdlo pěje, Já vděčně za to jsem se smál. Jsem sám a od světa opuštěn, Loď slávy se mi potopila, Teď jako bídník k smrti jsem odsouzen A černá jen je moje bída. Jsem sám a od světa opuštěn, Loď slávy se potopila, Nyní v klidu si jdu snít svůj sen, Přestávám zpívat, já prozřel jsem.

Autor : dne 03/13/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů