Malá lhářka


Ze lži plete pavučinu,
od myšlenky blíže k činu,
kalich plný té lži vlastní,
aby lidé už nebyli šťastní.

Dá ti trochu přičichnouti
a hned ho pryč uklízí,
že prý sama málo má,
že prý takhle loni pila,
že v tom číhá chuť a síla.

Nejspíš proto, že má lež schovanou v kalichu,
zajisté nechodí daleko pro pýchu.
Nechodí daleko pro zradu,
děkuje vlastnímu nápadu.

Od přátel tvář odvratí,
jen co se zámožnější z nemoci navrátí.
A jak zase ochoří,
zas přetvářku nahodí,
jde uplésti lži zas k nám,
ale už jí to znovu nevyjde,
o jejích falešných hrách
slyšel i ďábel sám.

3 komentáře

  1. redakce SS
    Lis 7, 2012

    Ano. – Kris, ty nepřestaň psát verše. Mají zvláštní náboj a i když se někde může zdát, že nejdou dohromady, pak je to omyl. Tvé verše jsou ze srdce mluvící a už se těším na tvé další verše. Dávám jedničku…jak jinak
    Za redakci SS
    Darkness deStination

  2. Nerys - redakce SS
    Lis 9, 2012

    – Osobně se mi tahle nepravidelně strukturovaná báseň líbí, dává čtenáři prostor vyložit si každý verš po svém, podle vlastních vzpomínek, pohledu na lži a další podobné záležitosti. Je tu prostor pro zlepšení, ale… je zlepšování slovní struktury u básní vlastně nutné, pokud slouží hlavně k tomu, aby jimi člověk zpracoval nějaký vnitřní popud, myšlenku, nápad? Ode mě též jednička. 😉

    Za redakci SS
    Nerys

  3. Bilkis Blight
    Lis 14, 2012

    – Velmi zajímavé. Sice bych možná radši dala přednost nějaké ucelené formě, ale co je ucelená forma, když jsou ve hře jiné a důležitější věci jako třeba mysl a srdce? 🙂
    Za redakci SS
    Bilkis Blight

Odeslat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *