Křídla nočních motýlů
Krystalky tmy na křídlech nočních motýlů
pod ranním sluncem roztají,
s bezdechým úžasem jako když potkáš vílu
se ti srdce až zatají.
Vílí prach na šupinkách jemných
když setřeš, navždy ztratí moc
Bytosti světla pod ochranou temných –
i světlo v sobě skrývá noc.
Světlo ve tmě a noc ve dne,
motýl se k spánku ukládá,
když východní obzor bledne
a vstává jitřní nálada.
Noc je zas pryč a slunce září,
po klenbě nebes stoupá výš,
zříš radost v jeho rozjásané tváři
a noc si tajně hledá skrýš.
Kapky tmy křídel nočních motýlů
před paprsky se utají
a sotva zajde den, uvolní svoji sílu –
noci se zase vydají.