Prokletí

Práce do Literárního semináře na téma Divadelní hra. OBRAZ 1 Malá útulná ložnice, vpravo je umístěna velká postel s růžovým přehozem, vedle stojící noční stolek zdobí pět fotografií, na kterých se lidé usmívají a máchají rukama ve vzduchu. Vlevo je přepychové křeslo, na němž sedí starší dáma, hledí na protější stěnu, kde visí obraz od slavného kouzelnické malíře De’Liesata. Ozve se zaklepání. Paní zvedá hlavu. AIREN: Dále. Do místnosti mlčky vchází muž, hnědé vlasy, modré oči, vysoký, štíhlý. AIREN: Dobré ráno synu, posaď se. Chlapec se usazuje na postel a vzhlíží k dámě. AIREN: Přemýšlela jsem. Tvůj otec… Opustil tento svět, než ses narodil. Bojoval na straně dobra a to ho stálo život. Zahledí se na strop a usměje se, hlavu napřímí. Chlapec ji moc...

Autor : dne 02/28/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Havran

Byli za ním. Utíkal, co jen mohl, ale i tak se náskok čím dál tím víc snižoval. Jeho černý plášť ho chránil před deštěm, který vytrvale bičoval ulice města, ale před jejich očima ho uchránit nedokázal.Odbočil do vedlejší uličky ve snaze skrýt se a zmást je, ale zjistil, že je slepá. Byl v pasti. Pokud by se snažil vrátit, tak by ho určitě chytili a on by neměl sebemenší šanci na útěk. Srdce mu začalo zděšeně bušit. Byl v koncích. Několik chvil jen vyděšeně stál a zíral na konec uličky, čekal, až se objeví. Ale nakonec ho přeci jen nenašli. Všiml si totiž malých zapadlých dveří. Dříve to možná byl nějaký obchod. Jediné, co však dny jeho slávy připomínalo, byl ztrouchnivělý štít visící nad dveřmi. V mžiku byl u dveří a začal s nimi lomcovat. Po chvíli zarezlé panty...

Autor : dne 02/26/2011 | Hororové | 0 komentářů

Živé obrazy

Na hradě, ve kterém už roky nikdo nebydlí, je tu a tam možné zahlédnout záhadné postavy. Pohybují se neslyšně, procházejí zdmi a přece dokáží hrad udržet v pořádku před následky plynoucího času.Úder zvonu ohlásil šestou hodinu večerní. Zvuk se nesl mnohonásobnou ozvěnou prázdnými chodbami prastarého hradu. Nic, ani pohyb stínů, nenaznačovalo přítomnost jakýchkoliv tvorů. Kde by se také stíny vzaly, když nikde nebyl jediný zdroj světla? Nebo že by přece? Jeden obraz na zdi obrazárny vydával slabou měkkou záři. Ta postupně nabývala na intenzitě, až byl obraz celý zalitý jasným světlem. A pak světlo opět pohaslo. Ale přestože se znovu rozhostila tma a ticho, bylo něco jinak. Obrys postavy špatně patrné ve tmě, která v místnosti panovala, se pohnul. Postava bez...

Autor : dne 02/25/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Vyznání lásky

Ten nejkrásnější cit jsi mě naučil znát, ty jsi mne naučil milovat! Myslet na tebe pořád musím, touhu v sobě tiše dusím.Duše ví, po čem tělo prahne, tvůj hlas mi v hlavě tiše zní, já nenechám tě žádné! Venku sníh lehce padá, vzpomeň si, že mám tě ráda. Pro tebe vždy vše udělám, protože tebe na světě nejraději mám. Mému životu nasadil jsi tón, jsi mého srdce šampion!

Autor : dne 02/20/2011 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Bylo nebylo

Žil byl jeden král.. Kdo by neznal klasický úvod velké spousty pohádek. Zde vám přináším jednu z nich, původně psanou jako domácí úkol do literárního semináře.Žil byl jeden král. Moudře vládl svému království, vychovával své tři dcery a všem se dařilo dobře. Ovšem nic netrvá věčně, a tak i na krále přišly starosti. Nejprve to byly jeho dospívající dcery. Starší dvě byly velice krásné a byly si toho vědomé, byly marnivé a nic jim nebylo dost dobré, všechno chtěly hned a když nebylo po jejich, ztropily náramnou scénu. I ta třetí byla kráska k pohledání, také se ráda hezky oblékala, ale narozdíl od svých sester byla i milá, pracovitá a většinu času byla oblečena do prostých šatů a pomáhala všem, kteří potřebovali pomoc, a proto znala mnoho z různých povolání od...

Autor : dne 02/18/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů