Je podzim

Druhý z příspěvků do Li Shang-yinova šílenství. Téma: podzim. Autor: Alisma Bailly Fisto Podzim, jak mnoho planých slov se vzhůru vzpíná. Je chladno a rána začínají býti zlá. Chce se mi spát a smát se najednou, když zaženu tu chvíli zlou a hledám teplo vprostřed zimy, na zemi roztahující se stíny, je podzim. Tu vprostřed nicoty je zář a nacházím malý hnědý kaštánek, vidím v něm mile známou tvář, co už však dávno zmizela s padajícím listím. Je podzim, čas melancholie a snění, nic než mlhy převalující se není, jen drak, co ulétl z dětské ručky, která chtěla vyletět s ním až do oblak. Mám ráda podzim, i přes jeho tmavé stíny, nacházím v nich krásu, ve které nejsou žádné viny jen žloutnoucí listí z javorů. A je tu malý pavouk, co na hedvábném vlákně tiše letí,...