DM 24 – Janel

Světla severu

Doplněno v bonusovém kole.

Z nebe se spouštěly provazce a záhyby světel a jako obrovský závěs se rozprostíraly po obloze, kam jen oko dohlédlo.
Svírala její ruku pevným stiskem malého dítěte a v očích se jí odrážela ta tančící záře. Urovnala potrhané pokrývky kolem jejího vyhublého tělíčka.
„Co to je, maminko?“
„To jsou světla severu, miláčku. Polární záře.“
„To je ale krása! Maminko, teď se nám nic nestane. To světlo nás ochrání. Je moc krásné na to, aby nás nechalo zemřít. Bude to v pořádku, viď, mami?“ Na tváři jí zářil důvěřivý úsměv.
„Jistě, miláčku,“ zašeptala a přihodila na oheň jejich poslední zbytky dřeva.