DM 2 – Marguerita

A zem žila dále

Dusot kopyt rozevlál sluncem vysušenou zem. Tolik toužila po vodě! Neviděla jí už několik týdnů a nekonečných dnů. Jen vedro a sucho. Přála si být zavlažená. Nechat na sobě bubnovat letní déšť, který by stékal do vysušených prasklin země. Tak moc si to přála! Už v ní nic nežilo. I žížaly vzdaly své čekání a raději za svou zem položily život. Vstřebala jejich těla s povděkem.
Tu jednoho odpoledne, kdy slunce opět opékalo zem, se něco změnilo. Na zem byla postavena bouda. Něco v ní bylo. Netrvalo dlouho a k boudě přišel člověk. A vyndal záchranu pro celou zem.
Matonni.

Post Views: 139
Autor : dne 07/02/2010 | 2010 Drabble Maraton, Ze STOklas | 0 komentářů

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *