Hrozba z vesmíru – 19. Příjetí
Po dalších třech dnech čekání se průchod do lodi otevřel a stanuli v nich dva prazvláštní tvorové. Asi dva metry vysocí, malá hlava posetá osmi tykadly, z nichž každé měřilo asi půl metru a hýbaly se do všech stran. Široký trup, dvě úzké, ale dlouhé ruce a tři masivní nohy. Nebyli oblečeni, jen porostlí hnědou srstí. Když se lidé probrali z šoku při pohledu na ta odporná zjevení, potichu stáli a vyděšeně je pozorovali, krve by se v nikom nedořezal.
A pak jeden z nich promluvil. Mluvil pomalu, jako by mu dělalo obrovské potíže používat anglická slova, ale plynule. Velmi pomalu a rozvážně říkal:
„Blahopřejeme! Jsme zástupci Celovesmírné konfederace myslících civilizací a je naší milou povinností vám oznámit, že jsme se na základě dlouhého zkoumání vašeho druhu rozhodli přijmout i vás za členy této konfederace. Již několik desetiletí vás opatrně sledujeme a nyní jsme dospěli k názoru, že už jste došli tak daleko, že vás můžeme přijmout mezi sebe.
Členové jedné z civilizací, které jsou mezi námi už po dlouhou dobu se uvolili, že si vás ještě před přijetím vyzkouší, i přesto, že to pro ně bylo velmi nebezpečné. Zajali dva z vašich představitelů a podrobili je různým zkouškám. Je pro nás velkou radostí a také velkou ctí vám sdělit, že jste obstáli znamenitě.
Dovedete si zachovat chladnou hlavu v cizím prostředí, přemýšlet i v extrémních podmínkách, máte možnost přizpůsobit se a přežít v nebezpečném světě, dovedete si poradit i v časovém presu s minimem informací a s velkým problémem. Prostě jste prokázali, že jste dostatečně inteligentní stát se našimi rovnoprávnými partnery.
Gratulujeme a zároveň se vám omlouváme, zda jsme vás příliš obtěžovali svým opatrným jednáním. Od nynějška jste tedy plnoprávnými členy Celovesmírné konfederace myslících civilizací, vaši zástupci se budou účastnit vedení organizace a všech porad. Poskytneme vám účinnější mezikosmický pohon a technologie. Rádi bychom rozvinuli spolupráci s vámi v různých oblastech.
Je však ještě jedna věc, kvůli které jsme dlouho zvažovali, zda vás zařadit mezi nás, a rádi bychom si dali podmínku: Pokud do deseti let nezanecháte nesmyslného válčení mezi sebou a nezměníte své postoje vůči druhým lidem, budete k sobě nadále tak sobečtí, nevnímaví a zlí, vyčleníme vás po uplynutí této doby z Konfederace a uzavřeme vás navždy na vaší planetě. Nemůžeme si totiž dovolit, abyste tyto špatné věci vynášeli dále po celém vesmíru a nakazili ostatní tvory. Je jen na vás, jak to dopadne. My pevně věříme, že se s tím velmi rychle vypořádáte a dokážete nám, že jsme volili správně a nezklamete nás.“
Lidé zářili štěstím po tomto proslovu, vždyť nebezpečí bylo zažehnáno. Ještě včera stáli tváří v tvář jisté smrti a dnes? Takové štěstí je potkalo! Teď již všichni bezpečně ví, že ve vesmíru nejsme sami. A co více, nyní k nim smíme patřit také. Otevřou se obrovské obzory.
Toto byl rozhodně šťastný okamžik, který nahradil Petovi s Mikem všechno jejich úsilí, veškeré jejich utrpení, kterým museli projít. Nyní byli teprve šťastní a stali se těmi nejslavnějšími a nejbohatšími pozemšťany ve všech dobách lidstva.
Redakční úpravy provedla Bilkis Blight