Archives | SubSalix

Hrozba z vesmíru – 20. Šťastný konec (?)

Nyní si mohli konečně vybrat zaslouženou dovolenou. První po těch více jak osmi letech! A že už ji potřebovali jako sůl! Kde jinde ji strávit, než v klidu a daleko od všech problémů a od lidí. Teď ať se pro změnu starají jiní.Vzali proto své rodiny, samozřejmě Mazlíčka, jak jinak, a za pomocí nových přátel z vesmíru na dva roky odcestovali na svou starou známou Temnou planetu. Už dlouho, opravdu velmi dlouho se jim stýskalo po jejím klidném přijetí. Akorát tentokrát se na ni trošku lépe vybavili. Co dodat na závěr? Je jen na nás, jak se postavíme k podmínce Konfederace. Budeme se dál chovat hůř než zvířata, dokud nás to samé úplně nezahubí a nezemřeme osamoceni ve vesmírné karanténě, nebo se chopíme jejich výzvy a dokážeme začít uvažovat jako civilizovaní lidé?...

Hrozba z vesmíru – 19. Příjetí

Po dalších třech dnech čekání se průchod do lodi otevřel a stanuli v nich dva prazvláštní tvorové. Asi dva metry vysocí, malá hlava posetá osmi tykadly, z nichž každé měřilo asi půl metru a hýbaly se do všech stran. Široký trup, dvě úzké, ale dlouhé ruce a tři masivní nohy. Nebyli oblečeni, jen porostlí hnědou srstí. Když se lidé probrali z šoku při pohledu na ta odporná zjevení, potichu stáli a vyděšeně je pozorovali, krve by se v nikom nedořezal.A pak jeden z nich promluvil. Mluvil pomalu, jako by mu dělalo obrovské potíže používat anglická slova, ale plynule. Velmi pomalu a rozvážně říkal: „Blahopřejeme! Jsme zástupci Celovesmírné konfederace myslících civilizací a je naší milou povinností vám oznámit, že jsme se na základě dlouhého zkoumání vašeho druhu...