Hrozba z vesmíru – 18. Den Dé

Nic netrvá věčně, a tak i chvíle pravdy měla nastat. Jednoho dne byly zachyceny signály, že se blíží kosmická loď, která nebyla nahlášena a neodpovídá naváděcím střediskům. Nemohlo být pochyb, ti, kteří ji viděli, poznali ihned, že není pozemské výroby. A podle popisu, jenž ihned poslali Mikovi s Petem v ní poznali loď Bytostí.

Jak rychle se objevila, tak rychle také odletěla zpět. Nevěděli, co si o tom mají myslet, vždyť pokud byly jejich zbraně účinné, měly být Bytosti mrtvé. Tak jak by potom mohly odletět? Však kdyby účinné nebyly, kdo nebo co by jim zabránil, aby Zemi zničily? Vždyť to bylo přesně to, kvůli čemu sem přiletěly. Jediné možné vysvětlení, které je napadlo bylo, že Bytosti opravdu zemřely, ale jejich palubní počítač byl naprogramován, že v případě, kdy s ním nikdo nebude komunikovat, automaticky převezme řízení a loď dopraví zpět na rodnou planetu, aby nepadla do rukou někomu nepovolanému. Žádné jiné přijatelné řešení nikoho nenapadlo.

Po pár dnech, kdy nebyla žádná další návštěva z vesmíru zaregistrována, lidé začali oslavovat Mika s Petem jako národní hrdiny. Teď již nikdo nepochyboval, že je zachránili. Mnoho lidí se jim omlouvalo za to, že nepoznali žert od hrůzné skutečnosti a nevěřili jim. Zároveň je obdivovali, že to vše zvládli udělat téměř sami. A přesně jak ti dva předpokládali, stali se z nich opravdu velcí boháči. Každý je z vděčnosti zahrnoval dary, že už ani nevěděli, co si s nimi počít.

Avšak ani tato idylka neměla trvat dlouho. uplynuly snad jen tři měsíce a nastala opět panika. Byla totiž zaregistrována další loď. Všichni s napětím očekávali, co se bude dít. Zařízení běžela naplno, každý doufal, že se plavidlo rychle otočí jako to první a odletí opět pryč. To však ani ve snu nevypadalo, že by se chtělo dát na ústup. Všech se zmocnil strach. Nalezli snad za tak krátkou dobu protihlukový štít, který je chrání před smrtí a nic jim tedy nyní nebrání se Zemí skoncovat a pomstít smrt těch, kteří zemřeli při nedávné návštěvě? A jak je asi zahubí? Udělají to naráz, během okamžiku, či na ně chystají nějakou pomalou, děsivou smrt?

Nikdo nevěděl, a to je děsilo nejspíš ještě víc. Proto všichni s hrůzou očekávali okamžik, kdy k tomu dojde. A vesmírná loď si pomalu, velmi pomalu brázdila cestu vesmírem. Krok za krokem se blížila k Zemi.

V okamžiku, kdy vstoupila do Sluneční soustavy to již Pete a Mike nevydrželi a rozjeli se k ní blíž. Jaký byl jejich údiv, když místo „známé“ lodi Bytostí viděli naprosto odlišný vesmírný koráb. Jak ten byl odlišný. A velmi krásný.

Rychle uháněli opět na Zemi a již cestou podávali zprávu o tom, co viděli. Po celé Zemi se opět zvedla vlna paniky. Ta vyvrcholila po čtyřech dnech, kdy neznámé plavidlo opustilo orbitu, v níž se až doposud drželo a opatrně dosedlo na Zemi. Kolem bylo ihned plno vojáků se zbraněmi těžkého kalibru připravených okamžitě zaútočit a napětí v očekávání nebralo konce. Vystoupí a ukáží se jim, nebo zaútočí přímo? Jak kruté okamžiky očekávání.

Redakční úpravy provedla Bilkis Blight