Šok pro Kláru 5. – 1/2
Básnička k následujícímu dílu 🙂Nádraží je plné, jede se na koně. Plno dětí rodičům z autobusu mává, šťastnému odjezdu třikrát sláva! Vedoucí na kytaru hrají jako zamlada, autobusem otřásá pravá táborová nálada. **** Sotva z autobusu vystoupí, pohledy si nakoupí, představí se jim Eva, hlavní táborová žena. Zadává jim instrukce, spát se bude v chatce. Našim hrdinkám je přidělena chatka dva a dvacet, takových je tu víc jak dvakrát tucet. Spočinou ve čtvrtém oddílu, za vedoucí mají Pavlínu. **** Aby jim v chatce nebylo smutno, přidat další dvě holky je nutno. Milena a Zuzana z Peřimova, velké seznamování začíná. S Klárou to málem sekne, možná i trochu vyjekne. Nad novými sousedkami šťastně vzdychne, alespoň si na ně zvykne. Po vydatném obědě další proslov je čeká,...
5. kapitola – Nečekaná procházka
„To je můj bratr Irlen,“ ukáže na něj Irelan, „mladší..“ „Velmi mě těší,“ usměju se na něho a hladově se podívám na dobroty na stole, které tak nádherně voní. „Jen si dej a neostýchej se,“ zasměje se Irelan a sám si nandá na talíř. Irlen začne také jíst, i když cítím, že mě pozoruje a to celou dobu, co jím a že jím pořádně. Právě proto mi i delší dobu trvá, než svůj hlad ukojím a pánové klidně čekají, než budu mít dost. Už mi skoro praskají šaty ve švech, když se nakonec rozhodnu odložit příbory. „Ester,“ osloví mě Irlen, „nešla by ses tak za půl hodiny se mnou projít?“ zeptá se mě zdvořile a s milým úsměvem na tváři. „Samozřejmě, že ráda,“ přitakám, vstanu od stolu, což způsobí,...
Rytířka Elin
Když vymřou hrdinové, kdo nám zbývá? Jedna dívka s kupou věrných hrdlořezů? Nebo andělé? Půlnoční tichý vítr se lenivě proháněl prázdnými uličkami šlechtické čtvrti. Ulicí zněl klapot střevíců. Mladá dívka v sametovém rubínovém plášti spěchala kvapným krokem k jednomu z honosných domů. Vracela se z noční toulky za svým milencem a musela být doma dříve, nežli její chůva pojme podezření. Vzduch se rozvířil a zvedl se vítr. Dívka se nejistě otočila a přidala do kroku, když v tom do někoho narazila, zakřičela, zapotácela se a spadla na chladnou kamenitou dlažbu. „Ach madam, omlouvám se vám, že jsem vás takto vylekal,“ pravil muž v kápi a podával jí ruku. Dívka chvíli váhala, poté však vytáhla zpod pláště svoji bělostnou ručku a přijala tu jeho....
Cirkus
Povídka o všech těch slzách, které diváci nevidí a neveselých věcech, které se mohou stát za zdmi barevné budovy. Psáno podle mého snu. Cirkus byl velká dřevěná budova s kamennými základy. Zvenku i zevnitř hrála všemi barvami, vlály na ní barevné pruhy látky a pestrobarevné plakáty zvaly na nové představení. Vevnitř panoval čilý ruch. Zkoušelo se. Artisti skákali z hrazdy na hrazdu, pod nimi padali klauni na zadek a metali si dorty do obličeje. Na zábradlí oddělující hlediště od pískem vysypaného prostoru seděla dívka v barevné sukni a s červeným pruhem látky přes prsa, čekala, až bude volno v manéži, aby si mohla vyzkoušet svůj kousek. Bavila se s hubeným mladíkem, který seděl vedle ní. Jeho černý frak kontrastoval s jejím barevným oblečením. Na hlavě měl lesklý...
Tajemství růže – 1.
Tato povídka je o studentce jménem Elisabeth, která se snaží žít normální život. Chodí do školy, má nejlepší kamarádku Moniku, ale časem se dějí zvláštní věci. Díky tajemnému dopisu, který dostane, se Elisabeth ocitá v časové smyčce, ve které musí nasadit život, aby uchránila tajemství druhého světa před svým světem. Kdo jsem a co tady dělám? To je otázka, kterou si velmi často pokládám. Dívám se na své ruce a moje okousané nehty se mi hnusí. Když ruce otočím, mám už na nich beránky neboli varhánky. Asi bych už z vany měla vylézt, ale když mi je v ní tak dobře. Jako kdybych všechny špatnosti ze sebe smyla. Nic zlého jsem nikdy v životě neprovedla, ale přesto se mi zdá, že dělám věci, které nejsou zrovna normální. Třeba když se snažím dostat vědomě ze svého těla,...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
