Spomienka
Dovolte nám představit novou autorku – slečnu Lily Starling, která se s vámi rozhodla podělit o vzpomínku na smrt jednoho z nejbližších členů rodiny. -*- Zaparkovala na známom parkovisku a vypla motor. Chvíľu len nečinne sedela a zbierala odvahu navštíviť miesto, ktoré v nej roky vzbudzovalo smútok a vháňalo slzy do očí. Hoci tu bola toľkokrát, že to ani nedokázala spočítať, zakaždým jej zvieralo hrdlo ako po prvýkrát. Vystúpila, z kufra auta vybrala kyticu a odhodlane vykročila úzkym dláždeným chodníkom. „Ahoj,“ smutne pozdravila, obzrúc sa, či ju niekto nepozoruje. Nechcela, aby si ľudia pri pohľade na ňu klopkali prstom po čele. Aj tak sa cítila hrozne. „Odpočívaj v pokoji, mami,“ zašepkala so slzami...
Spravedlnost – Smrt za smrt
Muzikál z pera Eame Vórimar. -*- Na kopci za malou vesnicí, lidé se sešli pod šibenicí. Kde vrah čeká na kata, co zbaví ho života. Svou ženu Boženu, usmrtil za měnu. Soudce: „Za zrůdnost tvou, dnes tady stojíš.“ Lidé: „Nám do očí podívat se bojíš.“ Kat: „Já dnes tvůj život v rukou mám.“ Kněz: “ Snad tě hříšníku v nebi nepotkám.“ Kat na krk vrahovi oprátku dává, smrt za rohem na něho s chutí mává. Vrah svou hlavu zdvihá a ze všech sil zpívá: Vrah: „K hříchu se doznávám, ženu jsem zabil. Kdybych to vrátit mohl, hned bych to spravil.“ K nebi vrahoun vzhlíží, cítíc, že smrt se již blíží. Soudce: „Spravedlnost budiž vykonána.“ Lidé: „Ať vrah nedožije se rána.“ Kat: „Smrt za smrt,...
Naděje
Z pera Vilji Carrie Dechant. -*- Starý muž letěl vzduchem, nohu zamotanou do vázacího lana vzducholodi, a usmíval se. Byla to nehoda a stále nechápal, jak mohl být tak neopatrný, ale stalo se. nevěděl, kam vzducholoď letí a netušil, jestli je možné tohle přežít, ale nepropadal černým myšlenkám. Už před lety přišel o rodinu a jeho život se scvrknul na práci v loděnici a spánek. Usmíval se, protože poprvé po dlouhých letech pocítil vlahý dotek naděje ve svém nitru. Let přežít může a vzducholoď ho může odnést na lepší místo, kde zase bude šťastný. Právě teď bylo možné vše a on nepotřeboval víc než tu naději.
Upřímnost
Z pera Simelie Mallorny. -*- Sbírala odvahu, aby učinila krok, do kterého se jí nechtělo. Právě dorazila zpět do svého rodného městečka a v autě měla jen několik kufrů s oblečením a osobní věci, na kterých jí záleželo. Víc toho v tento moment nevlastnila, přišla o práci a ať se snažila si nalézt práci novou, nijak se jí to nedařilo. Vešla do domu rodičů a vše jim vysvětlila. Byla k nim ve všem upřímná a nic nevynechala, dokonce ani nedorozumění, které zapříčinilo její propuštění. Nakonec si oddechla, jak se jí ulevilo a byla ráda, že je má. Oni jí pomohou se znovu zvednout na nohy.
Smilstvo
Muzikál z pera Cinexe Stara. -*- Manžel přichází domů z „práce“. Manželka: „Jak se ještě můžeš vrátit? To není ti to trapný?!“ Manžel: „Nač tvůj hněv já měl bych krátit, snad osud není zvratný.“ Manželka: „Tak řekni mi to, povíš vše jak dneska bylo!“ Manžel: „Co se stalo? Normálně se všechno mělo“ Manželka: „Proč mi stále takhle lžeš? Za kým vším ty chodíváš?!“ Manžel: „Proč spíš ty se takhle se mnou přeš? Proč tohoto se domníváš?“ Manželka: „Když jsi včera přišel domů, já cítila ten závan vůně!“ Manžel: „Vždyť je cítit na sto honů! Proto působím já vždycky svůdně!“ Syn vběhne do místnosti, protože již nemůže poslouchat hádku rodičů. Syn: „Jenže vůně...
Cudnost
Z pera Princess Star. -*- Když se Betty konečně zbavila té protivné povýšenosti, vyvstal problém nový. Již od začátku vztahu s Eduardem jí nedělalo žádný problém vodit se s ním za ruce. Naopak. Ale pak se jí jednoho dne Abiha zeptala: „Už jste si dali s Edou pusu?” Přepadla ji taková nervozita, že jí až svírala žaludek. Pusu? Proč na to dosud nepomyslela? Během pár týdnů bylo i na Eduardovi vidět, že už by Betty rád políbil. Nesmírně se styděla. Ještě si nikdy pusu s klukem nedala. Co když to nebude umět? Jak se ukázalo, obavy byly zbytečné. Její první pusa byla i Eduardova první.
Trpělivost
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Bylo to strašné. Bolest cloumala celým jeho tělem. V uších mu zněl pískavý zvuk mučicího nástroje. Nesmím křičet! opakoval si a zatínal ruce do opěradla. Jsem v nacistickém vězení. Trýzní mě, abych prozradil ostatní členy naší odbojové organizace. Ale já jsem hrdina! Nic neprozradím! Nebudu ani sténat, nebudu prosit, zahanbím je svým statečným chováním! Najednou bylo ticho. Bolest pominula. „Výborně. Vím, že to bylo utrpení, ale snášel jsi je trpělivě. Díky tomu, že ses nehýbal, jsme byli rychle hotovi. Teď už jenom dáme do toho vyvrtaného zubu plombu, to vůbec bolet nebude, a máš to za sebou.“ Blaženě se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
