1. Předzvěst

Detektivní příběh jednoho irského děvčete, které se musí vypořádat s pokusy o její vraždu. Dlouho však netuší, kdo a proč ji ve skutečnosti chtěli zabít… Na Elaine kdosi útočí. Je vyděšená a ve škole vše vypoví kamarádkám. Doma ji čeká nemalé překvapení. Koukej, koukej na můj nos… Podobný je tvému dost… Do háje, co to zase plácám? Asi bych měla složit tu básničku. Jo, to by prospělo. Minimálně mý žákovský… Koukej, koukej… ne! Takhle to dál nejde. To se dřív dostanu do blázince než k jedničce z literatury. No tak jo…: Zírám na svůj zjev A do očí mi stoupá hněv. Nos jako skoba trčí kupředu, Oči šejdrem, Rty abych pod lupou hledala, Až omdlívám vedrem. Vlasy jak když začne do ohně foukat, No kdo se na to má, do háje, koukat?...

Autor : dne 10/19/2007 | Elaine Etivari | 0 komentářů

1. Zbloudilé myšlenky

Mé povídky budou z prostředí francouzského baletního divadla. Příběh celkově pojednává o dívce jménem Elen, která utekla od svého otce k rodinné přítelkyni Suzi. V divadle je už pět let, ale stále jí to připadá, jako kdyby tam byla jen pár okamžiků. Další oporou jsou jí přátelé Dizzi, nejlepší kamarádka, a Luke, divadelní scénárista. Jednoho dne se v divadle objeví sourozenecký pár. Adrin a Ethel. Oba skrývají veliké tajemství, o kterém nikdo neví. Díky jiskře, která mezi Adrienem a Elen přeskočí, vše vyjde najevo. Příběh pojednává o lásce, o touze dosáhnutí svého, o síle přátelství, ale také o bolesti a zklamání."A raz a

Autor : dne 10/17/2007 | Zrozena k tanci - N | 0 komentářů

Mlha

Další lístek poezie od Susy Nad jezerem se mlha zvedá, Kolem kráčí dívka bledá. Chce se smát, Tak proč jí úsměv brát? Nad jezerem se mlha stáčí, A bledá dívka znovu kráčí. Ted však zmatená je, A mlha tiše propluje Na jezero mlha padá, A kolem běží dívka mladá, Svět se jí celý točí, jak slzy se jí řinou z očí. Na jezero už spadla noc, A dívka prosí o pomoc. NA zemi leží vyčerpaně, A vzdát hold jí přišly laně. Vůně vody se zhluboka nadechla, A naposledy vydechla. Ted leží tu v trávě černé, Jen laně jí zůstanou věrné. Tak smrt se jí pod víčka vkrádá. do trávy studené svou hlavu skládá Nikdo neví že tam leží A nám všem čas dál běží. Smutný příběh, smutný konec A z manžela se stal vdovec. Nikdo by se nedozvěděl, Kdyby vám to nepověděl. A kdo tenhle příběh četl, Prach...

Autor : dne 10/17/2007 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Kapitola IV. – Tichá hrůza –

Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Dvě bytosti s jednou tváří se ve dne v noci sváří… Jedna je NADÚJE a druhá BEZNADÚJ… A jedna stále rozplétá a druhá splétá děj. Naděje...

Autor : dne 10/17/2007 | Black Chrysanthemum | 0 komentářů

Kapitola III. – Překvapení –

Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read*          Byly dvě hodiny ráno. Venku jemně mrholilo.         ...

Autor : dne 10/14/2007 | Black Chrysanthemum | 0 komentářů

Květinová poezie

Poezie jedné šedé slečny Oči máš modré jako pomněnky, rty jsou z podoby růže. z dlouhých vět zbyly jen domněnky, slzy jak perly na šňůře. Když se večer setmí, a začnou vonět šeříky. Stačí jen pohled letmý a vzpomínám na tvoje dotyky. Tvé polibky byly jak z pampelišek chmýří, byl to krásný čas. Myšlenky v hlavě mi hýří, tak vrať se mezi nás. Jak čekanka, čekám tu na věži, na svět se dívám z výše. A ten, kdo z vás mi to nevěří, ať se jde podívat blíže.

Autor : dne 10/14/2007 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Smrt

Jedná se o příběh dívky, která zasvětila svůj život pomstě.Rukou v kožené rukavici pevně sevřela kuši. Poslední kus jejího majetku. Jediný, vražedný, nástroj s jediným šípem. Otevřela oči a upřela svůj pohled do dálky. Tam za tím kopcem je její cíl. Věděla, že je blízko, protože cítila ve vzduchu stále zesilující vůni jeho přítomnosti, kterou tolik nesnášela. S vědomím, že už jí nemůže nikam utéct a že se přestal schovávat, vykročila vstříc svému osudu. Jeho pronásledování pro ni bylo cílem a jediným smyslem života. Udělalo z ní přízrak, stejný, jaký pronásledovala. Havraní vlasy rámovaly bledý hranatý obličej, v němž vaši pozornost upoutaly oči. Ty černé bystré obrovské oči. Za roky, které trávila tímto způsobem života, shodila snad všechna přebytečná deka,...

Autor : dne 10/14/2007 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů