2. Návrat
„Elen, počkej!“
Elen utíká co ji nohy stačí.
Snaží se prorazit si cestu mezi lidmi, kteří jdou proti ní. Je
zadýchaná a už nemůže, ale to ji nezatěžuje myšlenky. Je pevně
rozhodnutá na otce zapomenout. Síly ji stále dochází, ale ona nepoleví.
Nevšímá si fyzického vyčerpání, protože to teď nejde. Stále
za sebou slyší volat své jméno, ale neotáčí se. Najednou ucítí
na svém rameni pevný stisk.