Obrázkové drabble I. od Nebelbracha
Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první. Bratři si hráli před domem. Náhle se ocitli v kouzelné krajině. Před nimi stála dívka s hady ve vlasech. „Medúsa, pozor, zkameníš!“ vykřikl Petr, ale Janek se na ni podíval a pozdravil: „Buď zdráva, Klasko.“ „Vítám vás, malí bratři. Jste tu, abyste zjistili, proč mi nechutná čaj.“ „To vyzkoumám,“ prohlásil Petr, který ztratil nedůvěru k dívce, když bratr nezkameněl, a vytáhl své přístroje. Klaska ho ignorovala: „Janku, vidím, že máš na hlavě symbol moudrosti, stejně jako já, jen jiný.“ Janek si lízl lízátka od maminky a prohlásil: „Náš svět ti kazí vodu, místo balónků tu létají bublinky. Musíme se...
Obrázkové drabble I. od Narcissy
Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první. V Říši Divů bylo pěkně. Už jenom proto, že tu všechno bylo nějak barevnější, ovoce sladší, vzduch očištěn od výparů dnešní doby, i zvuky zněly lépe. Přemýšlela jsem, zda se tak výrazná změna udála ve mně, nebo je to zdejším prostředím. Dlouho jsem bloumala, hledala civilizaci. Jak jsem byla šťastná, když mé bosé nohy došláply na uchozenou cestičku. Známka lidstva… Vzhlédla jsem a uviděla jsem domeček, před ním dvojici mile vypadajících dětí. Pily čaj… Rozhodla jsem se, že jim udělám společnost. Mírně mě překvapilo, když se moji společníci při pohledu na mě změnili v kámen. Ta změna… byla ve...
Obrázkové drabble I. od Anseioly
Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první. Jsme tady. Každý ve své vlastní bublině. Mluvíme, ale nikdo nás neslyší, ve světě pohádek. Proč jsme tak osaměni? Chtěli bychom vystoupit ze své krajiny… a začít křičet, něco cítit, žít! ale… ale nikdo by neslyšel, nikdo by se nezajímal. Každému bychom byli stejně jedno, jako jsme teď, jako jsme byli vždycky. A tak kráčíme zajati, ve svém mýdlovém světě, upíráme oči ven a čekáme, až někdo propíchne naše nicotné bytí. Až zmizí ty bubliny, my z nich vystoupíme a něco se stane. Až svět dostane jasnější barvy. Až nebude jen teď a TADY, i když věčně plujeme v...
Jak to bylo s vrbou
Dílo ze soutěže „Jak to vlastně bylo s vrbou?“. Přečtěte si jednu z teorií, jak vznikla čítárna Sub Salix. Bylo nebylo, dávno tomu. Takže nebylo. Ale přesto asi bylo, protože od těch dob je Sub Salix. Ledaže by vznikl úplně jinak, než vypráví dávná pohádka. To bychom pak ovšem museli přestat věřit pohádkám. Takže bylo. Profesorky Eillen McFir Elat a Morrigana Tristesse plavaly v Hanibalově jezeře. Počasí bylo studené, pošmourné, proto se soudí, že je tam někdo vykopnul. Jenže kdo by kopal profesorky. Spíše to byly takové praštěné dámy. Což se o nich vědělo zcela všeobecně. Obě rády psaly a četly, měly prostě rády neužitečné věci. Možná proto se také koupaly v jezeře, když to vůbec nebylo vhodné. Ale s tím si teď nelamme hlavu. Důležité je, že jednou z...
Jako pes na vodítku
Když pozoruji život kolem sebe, občas se mi zdá velmi zajímavé, co se v něm odehrává.Lidé na ulicích jsou jako herci na obrovském pódiu. Každý má svou roli a hraje ji s maximálním nasazením. Hlavně neztratit tvář! Nezapomenout text… Jak jsme se to učili? Kolem mě proběhne chlapec. V malé ručce, vysoko nad hlavou, drží letadélko. Svět kolem je mu v tu chvíli úplně ukradený. Pro něho existuje jen to letadlo. V jeho hlavě právě vzlétá a nabírá výšku. Nevšimne si, že se mu rozvázala jedna tkanička, a když si ji přišlápne, natáhne se jak dlouhý, tak široký na chodník. Nemusím snad dodávat, že Boeing 747 musel po nečekaném zrychlení svůj pravidelný let z technických důvodů ukončit. Trup letadla nebyl nijak zvlášť poškozen, zato levé křídlo dostalo pořádně na...
Pomsta
Blesky prohánějí se temnou oblohou A já si říkám, proč mám chut utápět se v slzách Když na světě je už dost vody A já nechci způsobovat katastrofyNemám to v úmyslu a nikdy jsem neměla Přesto tančím v dešti, ve zmáčeném podzimním listí Přivolávám bouře, zkázu a vítr A chci, aby ostatním vzali to, co vzali mně
Harfa
Slyšíš, poutníku, vodu zpívat píseň? Vypráví příběhy o mnohých lidech, kteří tudy prošli, napili se nebo skončili svůj život. Sny i opravdové činy. Světlo i tmu. Poslouchej, milý poutníku, poslouchej a uč se.Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed Vidíš ten domek? Harfa má tak něžně zní Tam bydlíval kdysi jeden starý sedlák. Sám až na dvě divoženky jeho. A měl dvě dcery, hezčí nemohl mít Kdybys je viděl, tuláku. Byly nádherné, jedna hezčí než druhá. Každá jim záviděla jejich krásu, každý mládenec chtěl jednu za manželku. Však nemohli se mladíci rozhodnout. Fálalalalalala lalala Avšak, přišlo něco, co změnilo osudy obou Jednou ta starší říká sestře své Starší, Lucie, se obrátila k Anně, mladší a krásnější sestře s návrhem. Harfa má tak něžně zní „Pomoz mi v řece...







