Chtěla bych

Chtěla bych se vám omluvit! Že jsem naplněná mýdlovými bublinkami zdánlivého žití. Že jsem nakažená, a když jsme sami, vyžaduji bití. Že jsem rozpáraná a mám rány, jež nezacelí šití. Že jsem poničená a tutlám hrany, jež otupí jen pití. Že jsem odevzdaná a noční flámy se mi v očích třpytí. Že jsem uplakaná a mé šrámy bezmoc v noci sytí.

Podzim

Je to melancholie Či radost, Co mne svírá? Je to skutečnost Či pouhý strach, Co mne sžírá? Nevím. Jakmile padne k zemi První list, Přitlač ještě trochu píst A kopni si. Listopad. Podzim. Těch barev A ta krása. A mne zas jedinou to drásá. Dny tepla jsou tatam A za chvíli do ksichtu koule Mi bude házet Kdejaký přisprostlý fakan. Ty listy vítr odvane A zasype je ten hnusák sníh. No, A co z toho jen ten zloduch může mít? Zatímco mnou Den za dnem cloumá tetička melancholie Ze studených dní A ze dnů krátkých, které se prostě blíží. Cvoci si bruslí na stadionech z nostalgie A už se vidí jak s prknem na nohách Sjíždí kopce. Mě to nebere. Nebere to konce. A jak padají listy k zemi, To vám teda řeknu, to je pořízení, Nemůžu si pomoci, Ale mně, Mladé holce, Listy připomínaj...

Halloweenské zmrtvýchstání

Během Samhainu, potažmo Halloweenu, je závoj mezi světy živých a mrtvých nejtenčí. A tak se nemůžeme divit, že i takoví zombíci, jakými byl v posledních měsících Sub Salix, mžourají, kňourají a sápou se do světa živých.Čítárna pod vrbou si teď řádně dáchla a má zase spoustu energie, kterou vám chce prezentovat skrz svá menší i větší dílka, která se ukrývají v jejím listoví. Nenechte se tedy odradit chladem, který sálá z ocelové hladiny jezera, a v teplém zimním hábitu zamiřte k vrbě. Už zase vám má co nabídnout a ti trpělivější z vás se dočkají i akčnějších věcí, listoví šeptá cosi o nové soutěži. Za redakci Sub Salix Janel Weil

Vím

Vím, jaké to je, padnout na kolena a dosyta nažrat se prachu, a vím, jaká za zvednutí je cena, přec překonání strachu! Ale prach pracky vzpíná v nekonečném koloběhu, jako voda stále vzlíná, zabíjí emoce, lásku a něhu. A stále znovu a znovu padat do temnoty, která lačně čeká, až duši pohltí zcela, přemýšlet bolestí a přemáhat bonmoty, pronášené strachem rozbředlého těla. A Slunce se vzňalo na obloze, vybuchly hvězdy a měsíc ztratil svou tvář, když znovu poddala se droze, co v lékárně jí, věrni póze, přiřkli svatozář.

Válka draků

Sintra je slunečný drak. V Dračím světě právě probíhá válka. Sintra se omylem ztratí. Potká zimního draka Rolanda a spolu se snaží dostat do Slunečného království a varovat slunečné draky.V dávných dobách žili všichni draci z Dračího údolí v míru. Do té doby, než se objevil ledový drak se svou armádou půldraků (napůl drak a napůl člověk) a přinutil větrné a lesní draky k poslušnosti. Vodní draci byli vyhnáni ze země a ohniví draci byli odsouzeni k smrti. Den co den půldraci lovili ohnivé draky, až nakonec zbyl jenom jeden. K němu se nemohl nikdo dostat. Jen jeho dcera. Ještě nebylo známo, jaký drak to bude, neměla ještě obarvené šupiny, ale předpokládalo se, že bude ohnivá též. Existoval ještě jeden druh draků. Sluneční draci se zářivě žlutými šupinami. Ti byli...

Od matky s láskou

Můj nejdražší synu, mám ti toho tolik co říct. Ale přišel čas rozloučení, přišel čas slz. V životě potkáš mnoho proroků, mé drahé dítě. Musíš se naučit naslouchat těm správným hlasům. Nenech se však zmást! Jen málokdy najdeš správné hlasy v hrdlech správných lidí. Není těžké přežít hlad, špatné počasí nebo bití. Nejzrádnější serpentiny života vedou mezi skalami lidských poselství. Svěřila jsem ti tajemství, jak kličkovat mezi radami. Připravovala jsem tě na uhýbání balvanům rozkazů i výhrůžek. Ale není v mé moci naučit tě, kterak přežít ve vírech slibů, můj drahý. Pamatuj si jedno! Sklopené oči ti sluší, chrání tvou bezbrannou duši. Nedívej se lidem do očí jen tak nazdařbůh. Nikdy nevíš, jak silný protivník ti zkříží cestu. I kdyby proti tobě stanul tvůj vlastní...

Myslel si kocour na myšku malou

Báseň do soutěže Básníme podle abecedy – M.„Myšičko, myš, pojď ke mně blíž,“ mlsně kocour volá. Myšička v rohu krčí se níž a níž, marně však, kocour ji asi zdolá. Mlsný kočičák drápky tasí, mistrně ostré, až z toho mrazí, máchne sem, máchne tam, myšička prchá, nemá však kam. Myslel si kocour na myšku malou, měla však štěstí, utekla škvírkou, musí však utíkat honem, rychle, mazaný kocour hned skáče k myšce. Maličká myšička šílená strachy mizí mu pod jeho mocnými drápy, mete si to po podlaze přímo k svému pelíšku, mezitím ten kocour shodil mísu s vodou rovnou do svého...